Průkopníci řas v Baltském moři: Nová studie bije na poplach ohledně změny klimatu!

Průkopníci řas v Baltském moři: Nová studie bije na poplach ohledně změny klimatu!

Fytoplankton, zejména druh rozsivek Skeletonema marinoi, hraje klíčovou roli v mořské potravní síti Baltského moře a má významný vliv na globální klima prostřednictvím produkce kyslíku a vázání uhlíku. V rámci projektu PHYTOARK interdisciplinární výzkumný tým zkoumal genetické složení a diverzitu tohoto druhu řas za posledních 8000 let. Výsledky publikované v časopise Global Change Biology upozorňují na významný vliv lidských činností na stabilitu populací řas. Zatímco genetické vzorce rozsivek zůstaly konstantní po tisíce let, posledních několik století ukázalo drastické změny, které korelují s lidským zásahem. uni-konstanz.de hlášeno.

V rámci výzkumně náročné studie byly na dně Baltského moře provedeny sedimentové vrty za účelem získání genetického materiálu. Z jader sedimentů byly úspěšně extrahovány zbytky DNA rozsivek staré až 8 000 let. Tato analýza se provádí sekvenováním DNA z chloroplastů a mitochondrií. Studie ukázala, že genetické složení těchto populací řas zůstalo stabilní po dlouhou dobu, kromě změn během extrémních klimatických fází. V posledních stoletích se však tyto změny zrychlily, což lze přičíst zvýšenému využívání Baltského moře, lodní dopravě, výstavbě pobřeží a přísunu živin ze zemědělství.

Zkoumejte detaily a cíle

The PHYTOARK research project, which started at the Leibniz Institute for Baltic Sea Research Warnemünde at the beginning of May 2021, aims to investigate in detail the effects of climate change on biodiversity in the seas, especially that of phytoplankton in the Baltic Sea. It involves ten research institutions from Germany, Finland, Sweden and the USA, including the Senckenberg Biodiversity and Climate Research Center and the universities of Hamburg and Konstanz. Vedením je Dr. Anke Kremp, zkušená ekologička fytoplanktonu. Studii podporuje Leibnizova asociace částkou přibližně 1 milion eur na období tří let senckenberg.de hlášeno.

Fascinujícím aspektem studie je použitá metodologie, která kombinuje paleoenvironmentální výzkum, experimentální ekologii planktonu a modelování ekosystémů. Analýzou environmentální DNA ze vzorků sedimentů je možné vytvořit časové řady DNA, které umožňují vyvozovat závěry o minulých podmínkách prostředí, jako je slanost, kyslík a teplota. Cílem je rekonstruovat společenstva fytoplanktonu v Baltském moři v různých časových obdobích a zkoumat evoluční adaptace na změny související s klimatem.

Ochrana klimatu a technologické inovace

Kromě zmíněných studií existuje další důležitá iniciativa v GEOMAR Helmholtz Center for Ocean Research Kiel. Byl zde spuštěn nový projekt AI majáku s názvem KIMMCO, který se zabývá přirozenou ochranou klimatu v Baltském moři. Cílem je přesněji zaznamenat roli fytoplanktonu v ochraně klimatu. Přestože fytoplankton tvoří pouze 1–2 % rostlinné biomasy, je zodpovědný za téměř 40 % celosvětového příjmu CO2. geomar.de zdůraznil.

Projekt KIMMCO, který je financován částkou přibližně 2,16 milionu eur, vede Prof. Dr. Anja Engel a využívá inovativní kombinaci senzorových měření, mikroskopických kamer a satelitního dálkového průzkumu k poskytování informací v reálném čase o produktivitě fytoplanktonu a složení druhů. V rámci akčního programu ochrany přirozeného klimatu (ANK) federálního ministerstva životního prostředí má KIMMCO položit základy mezinárodních monitorovacích programů a indikátorů životního prostředí.

Tyto interdisciplinární výzkumné přístupy ukazují, jak důležité je zachování a porozumění mořské biologické rozmanitosti – zejména fytoplanktonu – pro boj proti změně klimatu a ochranu oceánů. Vliv lidí na přírodní systémy je zřejmý a naléhavě vyžaduje udržitelná a inovativní řešení.