Průlom ve výzkumu rakoviny: Nové přístupy k terapiím CAR-T!

Průlom ve výzkumu rakoviny: Nové přístupy k terapiím CAR-T!

V dubnu 2025 Cornelia Monzel posílila oddělení fyziky a biomedicínských systémů na univerzitě ve Stuttgartu. Dříve působila jako profesorka na Univerzitě Heinricha Heineho v Düsseldorfu. Její výzkum si klade za cíl lépe porozumět tomu, jak signály vznikají v buňkách. Tyto biochemické komunikační procesy jsou klíčové pro řízení lidského imunitního systému. Monzel zdůrazňuje, že pro plné pochopení aktivace imunitních buněk je nutný pohled na úroveň jedné molekuly v nanoměřítku. Její pracovní skupina na 2. fyzikálním institutu se věnuje vývoji nových mikroskopických a spektroskopických analytických metod s vysokým rozlišením.

Tyto inovativní metody umožňují přesně zobrazit molekuly zapojené do buněčné signalizace a měřit jejich interakce. Projekt financovaný Nadací Volkswagen sleduje aplikační cíle ke zlepšení diagnostiky a léčby rakoviny, zejména v oblasti CAR T-buněčné terapie.

Pokroky v terapii T-buněk CAR

CAR T-buněčná terapie se etablovala jako převratný pokrok v onkologii. V této inovativní terapii jsou T buňky imunitního systému geneticky modifikovány tak, aby mohly účinněji rozpoznat a bojovat s rakovinnými buňkami. Tyto T buňky identifikují a ničí abnormální buňky skenováním buněčného povrchu na specifické molekuly a buněčné signály.

Rakovinné buňky si však vyvinuly schopnost používat strategie, jak se skrýt před T buňkami. Léčebné spektrum terapie CAR T-buňkami zahrnuje různé strategie, které jsou individuálně přizpůsobeny pacientovi. Před zahájením terapie probíhá komplexní konzultace, která zohledňuje typ onemocnění a osobní životní situaci pacienta. Case management koordinuje kroky léčby, která zahrnuje jak alogenní a autologní transplantace kmenových buněk, tak i terapii CAR T-buňkami. Pacienti dostávají psychologickou podporu a jsou doprovázeni po celou dobu léčby.

Medical Clinic V nabízí speciální oddělení pro optimální péči o onkologické pacienty, včetně hematologické jednotky intenzivní péče pro CAR-T buněčnou terapii. Po infuzi buněk CAR-T zůstávají pacienti v nemocnici asi dva týdny na jednolůžkových pokojích se speciální filtrací vzduchu, aby se minimalizovalo riziko infekce. Zde se jim dostává komplexní předoperační a pooperační péče včetně podávání protilátek a krevních transfuzí.

Rizika a nové výzkumné přístupy

Ačkoli terapie CAR T-buňkami byla zvláště úspěšná při léčbě akutní lymfoblastické leukémie (ALL), u některých pacientů byly také pozorovány relapsy a neurologické potíže. Tyto neurologické problémy jsou obvykle výsledkem nadměrné imunitní reakce, která spouští zánětlivé reakce v mozku. Vědci z univerzity ve Freiburgu a německého konsorcia pro translační výzkum rakoviny (DKTK) nyní identifikovali přístup k inhibici signální molekuly TAK1. Tento zásah by mohl zvýšit účinnost terapie CAR T-buňkami a zároveň snížit zánětlivé reakce v mozku.

V rámci těchto studií je podrobně zkoumána úloha mikrogliálních buněk, které produkují TNF-alfa. Nedávné studie ukázaly, že inhibice TAK1 může jak snížit růst lymfomu, tak snížit zánětlivé procesy v mozku. Další fáze zahrnuje testování profilů bezpečnosti a účinnosti tohoto nového terapeutického přístupu v kontrolovaných klinických studiích. Tyto interdisciplinární pokroky jsou součástí celkové strategie BMBF na podporu výzkumu rakoviny v Německu.

Pohled do budoucnosti ukazuje, že nedávný vývoj v oblasti imunoterapie a zejména terapie CAR T-buňkami může přinést významný pokrok v léčbě pacientů s rakovinou, což by také mohlo otevřít cestu k účinnějším a méně zatěžujícím terapiím.