Hengstberger Symposium v ​​Heidelbergu: Filosofie v ohnisku vědy

Hengstberger Symposium v ​​Heidelbergu: Filosofie v ohnisku vědy

Hengstberger Symposium s názvem „Konstrukce a experiment: Filosofická metoda v Kantovi a německém idealismu“ se bude konat na univerzitě v Heidelbergu od 1. do 4. září 2025. Toto sympozium je věnováno vědecké povaze filozofie a sejde se na něm kolem 40 odborníků. Kromě renomovaných řečníků budou přítomni i mladí vědci, kteří téma podrobně osvětlí.

Sympozium organizuje Dr. Jelscha Schmid, akademický poradce Filosofického semináře Ruperto Carola, a Dr. Simon Schüz, vědecký asistent na Institutu filozofie na Technické univerzitě Porýní-Falc v Kaiserslautern-Landau. Oba obdrželi v roce 2024 Hengstbergerovu cenu, která se každoročně uděluje třem mladým vědcům nebo týmům vědců za vedení mezioborového sympozia na Heidelberském mezinárodním vědeckém fóru. Cena je dotována částkou 12 500 eur.

Německý idealismus a jeho protagonisté

Těžištěm sympozia je německý idealismus, filozofické hnutí, které vzniklo v Německu koncem 18. a začátkem 19. století. Toto hnutí se vyvinulo z díla Immanuela Kanta v 80. a 90. letech 18. století. Německý idealismus je úzce spjat s romantickým myšlením a revolučními politickými myšlenkami osvícenství. Kantova filozofie, v tomto období monumentální, omezuje poznání na předměty možné zkušenosti a postuluje, že skutečná povaha reality pro nás zůstává nepoznatelná. Toto omezení bylo interpretováno jeho nástupci, včetně Johanna Gottlieba Fichteho, Georga Wilhelma Friedricha Hegela a Friedricha Wilhelma Josepha Schellinga, jako výzvu ke komplexnější epistemologii.

Fichte odmítl Kantův koncept „věci o sobě“ a tvrdil, že subjektivita je zdrojem vnější reality. Naproti tomu Schelling uvedl, že mezi ideálními a skutečnými reprezentacemi není žádný rozdíl. Hegel zase rozvinul koncept absolutního ducha a ve své filozofii zdůraznil důležitost historie a intersubjektivity. Jeho vliv na filozofickou diskusi je cítit dodnes.

Sympozium si klade za cíl prozkoumat recepci a osvojení vědeckých metod v této klasické německé filozofii. Zvláštní důraz je kladen na funkci konstruktivního a experimentálního přístupu. Akce se bude konat převážně v angličtině a poskytne platformu jak mladým vědcům, tak zavedeným akademikům, kteří se chtějí zabývat tématy německého idealismu.

Interdisciplinární diskurs

Německý idealismus je nejen teoretické, ale i historické hnutí, které se po Kantovi nazývá postkantovský idealismus. Tato éra utvářela filozofii nejen v Německu, ale měla vliv i ve Spojených státech, zejména koncem 19. a začátkem 20. století. Intelektuální elita zde hledala nové odpovědi na výzvy své doby a nacházela je v myšlenkách německých idealistů.

Přednášky a diskuse v rámci Hengstberger Symposia mají ilustrovat pokračující význam tohoto filozofického hnutí a upozornit na metodologické přístupy, které mají zásadní význam pro pochopení vědecké podstaty filozofie. Díky kombinaci etablovaných myslitelů a neotřelých pohledů bude toto sympozium cenným příspěvkem do současné filozofické debaty.