Srdeční fibróza na vzestupu: Nové poznatky zachraňují životy!

Srdeční fibróza na vzestupu: Nové poznatky zachraňují životy!

Srdeční fibróza je progresivní onemocnění, které vede k tvorbě pojivové tkáně v srdečním svalu. To má vážné důsledky pro výkon čerpadla a může vést k přerušení přenosu elektrického signálu. Nedávná studie Univerzity ve Freiburgu a Karlsruhe Institute of Technology (KIT) ukázala, že srdeční fibróza může významně přispívat k srdečním arytmiím, které mohou být zvláště nebezpečné při fyzické námaze. Hlasitý KIT Pochopení elektrické vodivosti u srdeční fibrózy nebylo dosud dostatečně prozkoumáno.

Výzkumný tým použil počítačové modely a digitální dvojčata k prohloubení svých zjištění. Optické zobrazování a 3D počítačové modely myších srdcí ukázaly, že fibrotická tkáň působí jako „dolnopropustný filtr“ na elektrické signály. To může vést ke zpomalení nebo zablokování přenosu elektrických impulsů. To je zvláště důležité pro arytmogenní kardiomyopatii, genetické onemocnění srdečního svalu, které se často vyskytuje u mladých lidí.

Arytmogenní kardiomyopatie

Arytmogenní kardiomyopatie (ACM) je genetické onemocnění srdečního svalu charakterizované fibrotukovou tkání v myokardu. Tento stav může vést ke komorovým arytmiím a náhlé srdeční smrti, jako je např NCBI popisuje. Předchozí předpoklady, že byla primárně postižena pravá komora, se ukázaly jako příliš úzké. Postižena může být i levá komora.

Diagnóza tohoto onemocnění je často multiparametrická se specifickými kritérii vyvinutými mezinárodními expertními komisemi. Léčba je zaměřena na prevenci náhlé srdeční smrti a zmírnění příznaků srdečního selhání. Mezi možné možnosti léčby patří implantace defibrilátoru, medikamentózní terapie a katetrizační ablace.

Diagnostika srdečních arytmií

Lékaři často stanoví předběžnou diagnózu srdeční arytmie na základě příznaků. Důležitými faktory jsou výskyt palpitací a okolnosti, za kterých začínají a končí. K přesnému určení typu a příčiny arytmií se používají různé diagnostické postupy. Elektrokardiogram (EKG) je nejběžnějším způsobem záznamu elektrických signálů, které spouštějí srdeční tep MSD.

Dlouhodobé monitorování srdečního rytmu lze provádět pomocí přenosných EKG přístrojů, které lze používat po dobu od 24 hodin do dvou týdnů. V některých případech může být k diagnostice vzácných a nebezpečných arytmií dokonce nutné implantovatelné záznamové zařízení.

Kombinace výsledků moderního výzkumu srdeční fibrózy a zavedených diagnostických metod pro detekci srdečních arytmií by mohla být velkým přínosem pro klinickou praxi. Cílené zátěžové testy jsou klíčové pro diagnostiku zejména u pacientů s arytmogenními kardiomyopatiemi a pomáhají optimalizovat diagnostiku a léčbu.