Boj za akademickou svobodu: Německo říká Ne tlaku!

Boj za akademickou svobodu: Německo říká Ne tlaku!

Dne 28. března 2025 zveřejnila Aliance vědeckých organizací a federální ministr školství a výzkumu společné prohlášení zdůrazňující akademickou svobodu jako základní prvek liberálních, demokratických společností. Toto prohlášení zdůrazňuje rostoucí obavy z tlaků, kterým čelí věda v různých oblastech světa. Svoboda vědy a mezinárodní výměna jsou hlasité uni-freiburg.de zásadní pro sociální a ekonomický pokrok.

V této souvislosti se také odkazuje na „Bonnskou deklaraci o svobodě výzkumu“, která byla přijata v roce 2020. Tato deklarace zdůrazňuje ústřední roli svobody výzkumu v Evropském výzkumném prostoru. V tomto prohlášení se ministři vysokých škol Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání zavázali k hodnotám akademické svobody, akademické integrity a institucionální autonomie. Aliance vítá tento vývoj, protože je považován za důležitou podporu akademické svobody.

Mezinárodní podpora výzkumníků

Společná deklarace také zdůrazňuje význam mezinárodní mobility vědců, z níž mají prospěch všichni zúčastnění. Německo je vyzdvihováno jako atraktivní místo pro výzkum a inovace, v neposlední řadě díky zaručené akademické svobodě a komplexním rámcovým podmínkám. Záměr je jasný: Německo si chce zajistit a dále rozšířit svou atraktivitu pro vynikající vědce.

Ústředním zájmem této deklarace je také ochrana výzkumných pracovníků, kteří již nemohou volně pracovat ve svých domovských zemích. K dosažení tohoto cíle se považuje za nezbytné posílení mezinárodní spolupráce v oblastech, jako je změna klimatu, ztráta biologické rozmanitosti a sociální spravedlnost. Globální krize vyžaduje intenzivní a svobodnou spolupráci všech států.

Sledování svobody výzkumu

Bonnská deklarace navíc zajišťuje nepřetržité sledování situace svobody bádání. Prof. Dr. Peter-André Alt, prezident Německé konference rektorů (HRK), zdůrazňuje potřebu politické podpory akademické svobody a požaduje, aby tato svoboda nebyla omezována politickými motivy. Prezident HRK také prosazuje politická opatření na obranu akademické svobody, protože řada vědců v mnoha zemích je v akutním ohrožení nebo je pronásledována. V Německu existuje závazek nabízet ochranu a vyhlídky ohroženým vědcům, zejména prostřednictvím programů jako „Akademie v exilu“ a „Učenci v ohrožení“.

Senát HRK nedávno vyjádřil své zděšení nad státním násilím v Íránu, kde jsou postiženi i studenti a vědci. Kromě toho byla v Německu přijata opatření ke zvýšení povědomí o nebezpečích a represáliích, kterým jsou členové univerzit vystaveni. V mnoha zemích, jako je Rusko, je věda stále více vystavena politické represi, což vysílá nebezpečný signál celosvětové vědecké komunitě.

Podle indexu akademické svobody z roku 2023 více než 50 % světové populace zažívá pokles akademické svobody. Ve 22 zemích došlo ve srovnání s obdobím před deseti lety k výraznému zhoršení. Zlepšení zaznamenalo pouze pět zemí. HRK proto zahájila kampaň věnovanou podpoře vědců v ohrožení s názvem #ResearchersAtRisk.

K překonání této globální výzvy je nezbytné, aby Německo jako součást silného evropského výzkumného prostoru s mezinárodními partnery přispělo k řešení naléhavých problémů. To se týká zejména témat, jako je výzkum míru a konfliktů, jakož i biomedicínské otázky.