Změna klimatu: Jak extrémní počasí ohrožuje náš HDP!

Změna klimatu: Jak extrémní počasí ohrožuje náš HDP!

12. srpna 2025 byla zveřejněna v obchodním věstníku Evropský ekonomický přehled zveřejnili studii zabývající se dlouhodobým ekonomickým dopadem extrémních povětrnostních jevů v Evropě. Tento komplexní výzkum zkoumá dopad vln veder, sucha a povodní na ekonomiku v různých regionech EU.

Analýza pokrývá 1 160 regionů na úrovni NUTS 3, což zhruba odpovídá německým okresům. Výsledky ukazují, že regionální hrubý domácí produkt (HDP) se dva roky po vlně veder snižuje v průměru o 1,5 procentního bodu. Čtyři roky po událostech sucha je pokles až o 3 procentní body au povodní pokles o 2,8 procentního bodu. Negativní dopady jsou patrné zejména v chudších regionech s vysokými teplotami, jako je Itálie a Španělsko. Zde se projevuje zejména ztráta produktivity v souvislosti s následnými extrémy počasí.

Ekonomická nerovnost v Evropě

Studie naléhavě varuje, že bez cílených opatření hrozí v Evropě narůstající ekonomická nerovnost. Bohatší regiony, které jsou lépe připraveny na vlny veder, zažívají během povodní vyšší kapitálové ztráty, ale celkově mají potřebné zdroje, aby lépe reagovaly na extrémní klimatické podmínky.

„Po extrémních událostech zažíváme pokles pracující populace a produktivity práce,“ zdůrazňuje studie. Regiony musí stále více investovat do přizpůsobivosti, ať už jde o klimatizaci nebo ochranu před povodněmi. Tyto investice by však mohly být z dlouhodobého hlediska méně produktivní. Potřeba přizpůsobených strategií pro přizpůsobení se změně klimatu je proto stále naléhavější.

Aktuální extrémy počasí

Na severní polokouli byly v posledních týdnech zaznamenány teplotní rekordy. Zprávy ukazují, že teploty přesáhly 40 stupňů Celsia v Severní Americe, přes 50 stupňů Celsia v severozápadní Číně a rekordní maxima až 46 stupňů v Itálii v částech jižní Evropy. Německo zaznamenalo rekordně nejteplejší den v červenci 2022 s teplotami přesahujícími 38 stupňů Celsia.

Extrémní teploty mají nejen zdravotní důsledky, jako je odhadovaná nadúmrtnost 4 500 lidí v Německu v roce 2022, ale také ekonomické důsledky. Zvláště ohroženými skupinami jsou starší lidé, těhotné ženy a lidé s předchozím onemocněním. Národní vodohospodářská strategie má za cíl zlepšit zásobování vodou od března 2023 poté, co mnoho německých obcí muselo vyhlásit stav nouze kvůli nedostatku pitné vody.

Příprava na budoucí extrémní události

Federální ministerstvo hospodářství hlášeno že škody způsobené extrémy počasí na domech, infrastruktuře a zemědělské výrobě jsou stále závažnější. Adaptační opatření, jako je budování vyšších hrází a používání klimatizace, jsou proto stále důležitější. Německo investuje do ochrany klimatu, aby podpořilo transformaci energetického a ekonomického sektoru. Od roku 2026 do roku 2035 je na investice do ochrany klimatu ročně vyčleněno více než 80 miliard eur.

Změna klimatu vede také k ekonomickým úsporám. Studie odhaduje, že roční výdaje na energii by mohly klesnout o 15 až 20 miliard eur v letech 2025 až 2040. Zatímco celkové náklady na extrémní povětrnostní jevy by mohly do roku 2050 vzrůst na 280 až 900 miliard eur, je jasné, že zvýšené zaměření na ochranu klimatu má také pozitivní ekonomické dopady. To znovu ukazuje potřebu jasných politických signálů pro budoucí investice a dekarbonizaci ekonomiky.

V souhrnu je třeba poznamenat, že pokračující extrémní výkyvy počasí nezatěžují jen životní prostředí, ale i ekonomiku. Adaptační strategie a cílené investice jsou zásadní pro zmírnění dopadů změny klimatu a posílení ekonomické odolnosti v Evropě.