Mannheimská socioložka Irena Kogan zvolena do Akademie vědy!

Mannheimská socioložka Irena Kogan zvolena do Akademie vědy!

Dne 19. srpna 2025 byla prof. Dr. Irena Koganová, renomovaná socioložka z univerzity v Mannheimu, zvolena do Mohučské akademie věd a literatury. Tato akademie je známá svou rolí neuniverzitní výzkumné instituce věnující se kultivaci vědy a literatury a také podpoře mladých vědců. Kogan řekla, že její jmenování bylo velkou ctí a že by ráda podporovala mezioborový diskurz o sociální integraci a nerovnosti. Univerzita v Mannheimu uvádí, že v akademii může každá ze tří tříd zvolit maximálně 50 řádných členů, kteří jsou lídry ve svém oboru.

Svou akademickou kariéru zahájila Koganová v roce 2006 doktorátem summa cum laude o integraci migrantů na trhu práce na univerzitě v Mannheimu a v letech 2020 až 2023 byla ředitelkou Mannheimského centra pro evropský sociální výzkum (MZES). Mezi její výzkumné oblasti patří sociální nerovnost, migrace a etnicita a také přechod ze školy do práce v Německu a nyní vede projekt „Partnerest“ pro uprchlíky v Německu. (PARFORM), financovaný Evropskou radou pro výzkum. Je také spoluzodpovědná za mezinárodní dlouhodobý projekt CILS4EU, který zkoumá vývoj dětí s migrantským původem.

Vzdělanostní nerovnost v Německu

Pozadím Koganovy angažovanosti ve výzkumu je přetrvávající problém etnických nerovností ve vzdělání v Německu, kterým se zabývají různé studie. Podle studie Beckera a Gresche, která vyšla v antologii o etnických nerovnostech ve vzdělávacím systému, jsou vzdělávací aspirace rodin s migrantským původem často vyšší než skutečná vzdělanostní kvalifikace, což je paradoxní zjištění. Tyto nerovnosti mají hlubší příčiny, které spočívají jak v sociálním zázemí, tak ve strukturálních formách diskriminace v německém vzdělávacím systému. Federální agentura pro občanské vzdělávání poukazuje na to, že přechod ze základního na sekundární vzdělávání je těmito nerovnými podmínkami obzvláště ovlivněn.

Kromě toho analýza Federálního institutu pro výzkum populace ukazuje, že jak migrační původ, tak sociální třída mají nezávislý vliv na úroveň kompetencí studentů. Tyto faktory se navzájem posilují a vedou ke značným rozdílům ve vzdělání. Zásadní roli hrají také regionální rozdíly, jak ukazují údaje ze studie PISA z roku 2006. Vydání BiB zdůrazňuje význam politických důsledků, které lze z těchto výsledků odvodit.

Jak bude výzkum v nadcházejících letech pokročit, bude jasnější, jak naléhavě je zapotřebí přijmout opatření k řešení těchto nerovností. Koganovo zvolení do Akademie by mohlo mít za následek významný příspěvek k těmto důležitým společenským otázkám. Vaše odhodlání nepochybně zvýší povědomí o sociálním začleňování a nerovnosti na akademické půdě i mimo ni.