Nedůvěra v sociální stát: Němci pochybují o spravedlnosti a budoucnosti!

Nedůvěra v sociální stát: Němci pochybují o spravedlnosti a budoucnosti!

Nedávno zveřejněná studie Cluster of Excellence „Politika nerovnosti“ na univerzitě v Kostnici ukazuje, že důvěra Němců ve svůj sociální stát výrazně poklesla. Více než 70 procent dotázaných vyjádřilo (velmi) nízkou důvěru ve výkonnost, spravedlnost a dlouhodobou finanční životaschopnost sociálního systému v Německu. Postiženi jsou zejména lidé s nízkými příjmy, kteří často vnímají nerovné zacházení v oblasti důchodů a sociálních dávek, což může vyplývat z hluboce zakořeněných obav z chudoby ve stáří. Hlasitý uni-konstanz.de Respondenti z nižší příjmové skupiny také pociťují výrazně nižší pocit politické vlastní účinnosti ve srovnání se svými bohatšími protějšky.

Tyto znepokojivé výsledky se odrážejí i ve vnímání politické participace. Mnoho Němců se cítí politicky bezmocní a vidí politiku jako nereagující, což podkopává důvěru v demokracii. Hlasitý wirsindderwandel.de Zvýšený odklon od politické participace lze pozorovat na základě vnímání nerovnosti. Lidé, kteří se cítí opomenuti, mají tendenci odstupovat od demokracie. To posiluje interakci mezi ekonomickou a politickou nerovností. Tento vývoj se neprojevuje pouze poklesem důvěry v sociální stát, ale také celkovou nespokojeností s demokratickým systémem.

Skepse ohledně sociálních dávek

Kritizovány jsou zejména starobní důchody, lépe je hodnocena rodinná politika. Celkově více než 70 procent dotázaných vidí nedostatek spravedlnosti v sociálním státě wirsindderwandel.de určuje. Tato skepse je posílena všeobecnou nespokojeností ve společnosti a koreluje s progresivním odcizením od politiky. Mezi doporučení odborníků pro boj s touto krizí důvěry patří zlepšení politické komunikace a větší zapojení občanů do politických rozhodnutí. Kromě toho je požadováno komplexní posílení politického vzdělávání, zejména u lidí s nízkou politickou vlastní účinností, aby se obnovila důvěra ve spravedlivý a udržitelný sociální stát.

Sociální stát v historickém kontextu

Ústavní základ německého sociálního státu je založen na článcích 20 a 28 základního zákona. Více než 70 let po vytvoření těchto rámcových podmínek se zdá, že důvěra v principy, které existovaly od sociální legislativy Impéria Otto von Bismarcka, upadá. Bismarckovo zavedení sociálních záchranných sítí v 80. letech 19. století, které zatěžovalo dělníky i zaměstnavatele, má dlouhou tradici, která trvá dodnes. Pojistný systém, který je založen především na principu solidarity, je velkou částí populace vnímán jako již neefektivní či spravedlivý, zejména v oblasti důchodů a zdravotnictví. bpb.de Pokud jde o existující rozdíly mezi východním a západním Německem, východní Němci vnímají větší nerovné zacházení v oblasti mezd, důchodů a politické reprezentace.

Dosavadní výsledky jasně ukazují, že důvěra v sociální stát a v demokracii spolu úzce souvisí. Bez opatření k zajištění spravedlnosti a udržitelnosti sociálního systému by tento negativní vývoj mohl dále zesílit a dále omezit politickou participaci znevýhodněných skupin.