Skupina nositelů Nobelovy ceny se setkává s mladými výzkumníky: Budoucnost chemie na Bodamském jezeře!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

33 nositelů Nobelovy ceny se setkalo s 600 mladými badateli u Bodamského jezera. Ulmská univerzita představila kariérní příležitosti v chemii.

33 Nobelpreisträger trafen sich am Bodensee mit 600 jungen Forschern. Universität Ulm präsentierte Karrieremöglichkeiten in Chemie.
33 nositelů Nobelovy ceny se setkalo s 600 mladými badateli u Bodamského jezera. Ulmská univerzita představila kariérní příležitosti v chemii.

Skupina nositelů Nobelovy ceny se setkává s mladými výzkumníky: Budoucnost chemie na Bodamském jezeře!

33 nositelů Nobelovy ceny se nedávno setkalo u Bodamského jezera s více než 600 mladými vědci z celého světa. Příležitostí bylo 74. setkání laureátů Nobelovy ceny za chemii, které se konalo začátkem července v Lindau. Mezi účastníky byli také Dr. Alessandro Innocenti a Dr. Adriana Sacristán Martín, mladí vědci z Ulmu, kteří se nechali inspirovat nejvýznamnějšími mozky v oboru a byli schopni prozkoumat nové perspektivy kariéry. Univerzita v Ulmu uvádí, že během konference navštívilo 18 mladých chemiků ze 13 zemí Ulmskou univerzitu, aby se dozvěděli o pracovních příležitostech v Cluster of Excellence POLIS a CataLight Collaborative Research Center.

Innocenti, který je postdoktorem v Centru pro výzkum solární energie a vodíku Baden-Württemberg (ZSW), se zabývá výzkumem lithium-iontových baterií. Jeho účast na setkání mu poskytla příležitost setkat se s laureáty Nobelovy ceny Stanley Whittinghamem a Akirou Yoshino, kteří se oba podíleli na vývoji této inovativní technologie. Innocenti vystudoval energetické inženýrství na Politecnico di Milano a poté získal doktorát na Karlsruhe Institute of Technology (KIT). Se stejnou zvědavostí a odhodláním se objevila i jeho kolegyně Adriana Sacristán Martín, která působí v Ústavu organické chemie I u profesora Maxe von Deliuse. Vystudovala chemii na univerzitě ve Valladolidu a získala také doktorát.

Pohled na lithium-iontovou technologii

V návaznosti na práce Whittinghama, Goodenougha a Yoshina by neměl být podceňován význam lithium-iontových baterií. Od svého uvedení na trh v roce 1991 tyto baterie způsobily revoluci v našich životech a položily základ pro svět bez fosilních paliv. Nobelova cena za chemii za rok 2019 byla udělena těmto třem vědcům za jejich přínos k rozvoji této technologie. Celkové předání cen, které se konalo 10. prosince 2019, bylo dotováno částkou 830 000 eur. John B. Goodenough, nejstarší nositel Nobelovy ceny, byl uznáván za své objevy, které výrazně zvýšily účinnost baterií.

Inovace lithium-iontových baterií je založena na komplexní interakci chemických procesů. Stanley Whittingham zkoumal supravodiče a objevil použití disulfidu titanu jako inovativní katody, umožňující interkalaci iontů lithia. Goodenough v roce 1980 zjistil, že oxid kobaltu může s těmito ionty vytvořit napětí až čtyři volty. Akira Yoshino konečně vyrobil první komerčně životaschopnou lithium-iontovou baterii možnou v roce 1985 použitím ropného koksu pro anodu, čímž překonal výbušné vlastnosti kovového lithia. Čas zdůrazňuje, že schopnost těchto baterií ukládat energii z obnovitelných zdrojů je základem pro udržitelná energetická řešení.

Pracovní příležitosti v Ulmu

Po účasti na setkání laureátů Nobelovy ceny dostalo 18 doktorandů a postdoktorandů z různých zemí příležitost navštívit Ulmskou univerzitu. Velká odezva na informace o Ulmově výzkumu baterií a fotokatalýze vedla k napjatému harmonogramu prohlídek laboratoří. Chemie.de zdůrazňuje, že na návštěvníky zapůsobilo moderní vybavení a inovativní výzkumné přístupy v Ulmu. Existuje možnost, že někteří z nich budou pokračovat ve své akademické kariéře na univerzitě, což by mohlo být velkým přínosem pro instituci i výzkumné pracovníky.

Celkově odhodlání mladých vědců v Lindau a pokračující význam výzkumu lithium-iontových baterií ukazuje, jak důležité jsou nové myšlenky a výměna znalostí pro udržitelnou budoucnost.