Reprodukční spravedlnost: Založena nová komise pro rovnost
Univerzita v Kostnici se účastní nově založené komise „Reprodukční spravedlnost“ s Liane Wörner.

Reprodukční spravedlnost: Založena nová komise pro rovnost
Dne 13. září 2025 byla Německým svazem právniček spuštěna komise „Reprodukční spravedlnost“. Komise vedená Liane Wörnerovou, profesorkou na Univerzitě v Kostnici, si klade za cíl objasnit právní otázky týkající se plánování rodiny a potomků o sobě samém. Wörner, který již působil v Komisi pro reprodukční sebeurčení a reprodukční medicínu, zdůrazňuje, že koncept „reprodukční spravedlnosti“ přesahuje lékařská opatření a zahrnuje také právní základ pro reprodukční svobodu. Výčet stěžejních témat komise je obsáhlý a zahrnuje mimo jiné novou úpravu umělého přerušení těhotenství mimo trestní zákoník a zkoumání náhradního mateřství.
Kromě toho bude řešen rovný přístup k podpoře reprodukce a otázky rodinného práva týkající se rodičovství a adopce. Součástí komise budou podle Wörnera i znalecké posudky z různých oblastí práva, zejména ústavního práva, trestního práva, sociálního práva a rodinného práva.
Historický kontext reprodukčních práv
Diskuse o reprodukčních právech má hluboké historické kořeny, sahající až k ženskému hnutí v Německé říši a Výmarské republice. Výzvy k dekriminalizaci potratů, péče o porodní asistentky a ochrany mateřství jsou některé z klíčových problémů, které jsou nyní známé jako „reprodukční práva“. Mnohé z těchto obav byly znovu převzaty ve druhém ženském hnutí z 60. let 20. století, ale dodnes nebyly plně realizovány. bpb.de určuje.
Reprodukční spravedlnost není chápána pouze jako pouhé právo na potrat, ale zahrnuje také přístup k informacím o sexuálních a reprodukčních právech, bezpečných porodech a ochraně těhotných žen. Tyto složité problémy vyžadují kritické prozkoumání společenských norem, které jsou často ovlivněny koloniálně-rasistickými a eugenickými myšlenkami, které nebyly v některých feministických hnutích adekvátně řešeny.
Aktuální výzvy a požadavky
V Německu jsou reprodukční lidská práva zakotvena v mezinárodních úmluvách, které zaručují právo na sebeurčení. Německý právní diskurs je však často vnímán jako nevlídný k lidským právům, což vede k přehlížení těchto práv. Ačkoli základní zákon stanoví důležité zásady, jako je zdraví, osobní a sociální rovnost, praktické provádění zůstává nedostatečné.
Komise pod vedením Wörnera si klade za cíl vyvinout právní opatření na podporu současné péče a právního stavu, a tak bojovat proti diskriminaci na základě rasy, pohlaví nebo zdravotního postižení. Wörner poukazuje na to, že sociální a politická transformace je nezbytná k dosažení reprodukční spravedlnosti a tím k podpoře rovnosti ve všech oblastech života.
Vzhledem k někdy temné historii populační politiky v Německu, zejména během nacionálního socialismu, je nezbytné, aby takové diskuse braly v úvahu také etické otázky a historické úspěchy, aby bylo zajištěno udržitelné soužití.
Nově založená komise tak představuje nejen právní, ale i společenské změny na cestě ke spravedlivějšímu světu pro všechny lidi, zejména v oblasti reprodukční spravedlnosti.