Ekonomická nerovnost: celosvětově se zvyšuje riziko občanské války!

Ekonomická nerovnost: celosvětově se zvyšuje riziko občanské války!

Aktuální studie od Univerzita v Tübingenu ukazuje alarmující trendy v ekonomické nerovnosti a její souvislosti s rizikem občanské války. Komplexní analýza zkoumající rozložení půdy a příjmů za posledních 200 let ve 193 zemích odhaluje, že rostoucí ekonomická nerovnost v zemích jako USA, Velká Británie a Rusko významně zvýšila riziko občanské války. Tato studie byla publikována v časopise Review of Income and Wealth.

Studie vyvinula nové měřítko pro výpočet ekonomické nerovnosti, které bere v úvahu nejen příjmy a vlastnictví půdy, ale také odchylky od průměrné výšky. Výška slouží jako ukazatel životní úrovně a nerovnosti ve společnosti. Historická data například ukazují, že před občanskou válkou v USA se výrazně zvýšily výškové rozdíly mezi skupinami s vyššími příjmy a nekvalifikovanými pracovníky.

Statistické poznatky a rizika

Riziko občanské války ve Spojených státech se za posledních 30 let zvýšilo z 10 % na 21 % kvůli nerovnému rozdělení příjmů. Studie také ukazuje, že nerovnost se zvýšila i v dalších zemích, jako je Velká Británie, Čína, Indie a Rusko. Souvislost mezi nerovnoměrným rozdělením příjmů a občanskými válkami je statisticky prokázána, přičemž občanské války jsou definovány jako konflikty s více než 1000 mrtvými v důsledku bojů během jednoho roku.

Výzkum také ukazuje, že faktory, jako je velikost země a počet obyvatel, stejně jako předchozí občanské války a úroveň demokracie, jsou dalšími proměnnými, které mohou ovlivnit riziko občanské války. Zajímavé je, že ekonomický růst nemá žádný měřitelný dopad na riziko občanské války. Aby se snížila nerovnost napříč příjmovými skupinami, vědci doporučují mimo jiné progresivnější daň z příjmu a lepší přístup ke kvalitnímu vzdělání.

Globální trendy a nerovnosti

Širší pohled na globální nerovnosti poskytuje analýza Federální agentura pro občanské vzdělávání doplněno. V roce 2021 si nejbohatších 10 procent světové populace vydělávalo v průměru kolem 87 000 eur ročně, zatímco nejchudších 50 procent jen 2 800 eur. Tento nepoměr se odráží i ve vlastnictví aktiv: nejbohatších 10 procent má v průměru kolem 551 000 eur, zatímco nejchudších 50 procent jen 4 100 eur.

V Německu se příjmová nerovnost zvýšila od 70. let 20. století s výrazným nárůstem mezi koncem 90. let a polovinou 21. století. Globálně má Evropa nejnižší příjmovou nerovnost, zatímco regiony jako Latinská Amerika a Blízký východ zažívají vyšší míru nerovnosti. Antropologické studie ukazují, že všichni členové společnosti trpí vysokou mírou nerovnosti, dokonce i bohatí občané, protože nerovnost vytváří stres a sociální napětí.

Tato zjištění zdůrazňují potřebu nahlížet na sociální nerovnosti nejen jako na ekonomický problém, ale také jako na hrozbu pro sociální smír a stabilitu ve společnostech na celém světě. O to důležitější je přijímat opatření, která snižují ekonomickou nerovnost, a tím snižují riziko konfliktů.