Vzdělávací šok: Tak velký vliv má váš původ na budoucnost mladých Evropanů!

Vzdělávací šok: Tak velký vliv má váš původ na budoucnost mladých Evropanů!

Výzkumný projekt „Evropská mládež ve vzdělávání a přechod na trh práce“ (EDU-LAB), koordinovaný Univerzitou Otto Friedricha v Bamberku, se zabývá jednou z nejnaléhavějších výzev v oblasti pedagogického výzkumu: vlivem sociálního zázemí na vzdělávací biografie mladých lidí v Evropě. Hlasitý uni-bamberg.de Cílem projektu je analyzovat přechod do světa práce a identifikovat procesy, které mohou snížit předčasné ukončování školní docházky a zlepšit učení související s prací. Financování činí přibližně 3 miliony eur, přičemž přibližně 300 000 eur jde přímo univerzitě v Bamberku.

Projekt potrvá do prosince 2027. Do výzkumu jsou zapojeny různé instituce z několika evropských zemí, včetně univerzit a výzkumných ústavů z Rakouska, Německa, Řecka a Portugalska. Cílovou skupinou jsou mladí lidé mezi 15 a 30 lety se zaměřením na rovné příležitosti a vliv politických opatření, investic a systémových faktorů.

Sociální nerovnost ve vzdělávacím systému

V souvislosti se vzdělanostní nerovností je důležité zdůraznit, že vzdělání hraje klíčovou roli v přístupu k práci, příjmu a sociální participaci. Článek 7 základního zákona zavazuje stát vychovávat a vzdělávat všechny děti. Vzdělávací instituce v Německu jsou obvykle bezplatné nebo silně dotované a školní docházka je povinná do 18 let. bpb.de a bpb.de že vzdělávací úspěch do značné míry závisí na sociálním zázemí. V roce 2021 dosáhlo odborného vzdělání pouze asi 50 % mladých lidí ze sociálně slabých rodin.

Naproti tomu přes 50 % lidí z akademických rodin dokončilo vysokoškolské vzdělání. Tyto nerovnosti nevyplývají pouze z nerovných podmínek učení, ale také z raných vzdělávacích rozhodnutí učiněných ve škole. Uvádí se také, že německý vzdělávací systém funguje jako „třídicí stroj“, který rozděluje studenty do různých typů škol v rané fázi, a tím rozdíly spíše posiluje, než aby je opravoval.

Rané dětství a školní vzdělávání

Vzdělávání v raném dětství hraje zásadní roli při učení kognitivních a nekognitivních dovedností. Zprávy ukazují, že vysoce kvalitní péče o děti může přispět ke snížení rasových rozdílů. Zatímco účast na vzdělávání je u 3–6letých dětí vysoká, existují sociální rozdíly v účasti na vzdělávacích programech v raném dětství: děti ze sociálně znevýhodněných rodin se takových programů účastní méně často.

Studie jako PISA, TIMSS a IGLU navíc jasně ukazují, že mezi studenty z různých sociálních vrstev existují rozdíly ve výkonu. Na střední škole I. a II. mají děti z akademických rodin často výhodu a dosahují vyšší kvalifikace. Zvláště zarážející je nízká účast mladých lidí z přistěhovaleckého původu na středoškolských kurzech.

Projekt EDU-LAB také začlení zkušenosti mladých lidí a relevantních skupin, jako jsou rodiny, učitelé a zaměstnavatelé, do výzkumu, aby přinesl proveditelné výsledky. Spolupráce s mezinárodními partnery má pomoci překonat problémy školní a profesní integrace nedostatečně zastoupených skupin. Výzkum doufá, že prostřednictvím srovnávací studie vzdělávacích systémů v různých zemích získá cenné poznatky, které by mohly přispět ke zlepšení nerovné vzdělávací situace v Evropě.