Demokracie v ochraně klimatu: Společně proti krizi!

Demokracie v ochraně klimatu: Společně proti krizi!

Dne 17. března 2025 proběhla panelová diskuse s názvem „Demokracie a ochrana klimatu – (jak) to může fungovat? se konala ve farním centru St. Georg v Unterbibergu. místo. Iniciativa Climate Neutral 2035 zorganizovala akci, aby vyjádřila naléhavost klimatické krize a roli demokracie v této souvislosti. Mezi účastníky byli profesorka Hedwig Richter z Univerzity Bundeswehru v Mnichově, novinář Bernd Ulrich, členka zemského parlamentu CSU Kerstin Schreyer a Dr. Andreas Kießling z Bayernwerk.

Diskuse se točila kolem slučitelnosti opatření na ochranu klimatu s demokratickými procesy. Prof. Richter i Bernd Ulrich zdůraznili naléhavost jednání v klimatické krizi a upozornili na často existující konflikt mezi jednáním v demokracii a nezbytnými rychlými rozhodnutími.

Role občanů a technické výzvy

Dr. Kießling ve svém příspěvku zdůrazňuje potřebu řešit technické výzvy na různých úrovních. Poukázal na důležitá témata týkající se závodů, sítí a skladování, která jsou nezbytná pro úspěšnou ochranu klimatu. Kerstin Schreyer zdůraznila roli občanů v politickém procesu a vyzvala k většímu zapojení obyvatelstva do rozhodování ovlivňujících ochranu klimatu.

Konsenzus mezi účastníky diskuse formuloval názor, že změna je možná pouze společně na politické, ekonomické a sociální úrovni. Prof. Richter a Bernd Ulrich varovali před negativními důsledky prodlení v ochraně klimatu, které by mohly dále zhoršit již tak hrozivou situaci.

Politická krajina a změna klimatu

Pohled na politický rámec ukazuje, že tématům klimatické politiky a udržitelnosti byla ještě před několika lety věnována malá pozornost, zejména mezi populistickými a pravicově extremistickými stranami. Tyto skupiny často popírají změnu klimatu způsobenou člověkem a využívají nejistotu lidí ve svůj prospěch. Debaty o klimatu a udržitelnosti jsou často zneužívány k propagandistickým účelům.

Populistické narativy obviňují údajně zkorumpovanou levicově-zelenou elitu, která ignoruje národní zájmy. Taková hnutí kritizují mezinárodní organizace a snaží se pro sebe tvrdit udržitelnost. Zatímco některé pravicově extremistické organizace považují ochranu životního prostředí za součást své etnické ideologie, tato „ekologie zprava“ nemá lidovou podporu potřebnou k tomu, aby měla významný dopad. Téma však zůstává ukotveno v prvcích pravicově extremistických ideologií.

Mezinárodní rámec ochrany klimatu

Mezinárodní kontext ochrany klimatu je charakterizován důležitými dohodami, jako je Kjótský protokol přijatý v roce 1997 a Pařížská klimatická dohoda z roku 2015. Cílem posledně jmenované dohody je udržet globální oteplování výrazně pod 2 °C a usilovat o dosažení 1,5 °C. Klíčové jsou zde národní příspěvky ke snižování emisí.

Pařížská dohoda rovněž požaduje finanční cíle, které by zemím pomohly při přechodu na klimaticky neutrální budoucnost. V Evropě reguluje evropské obchodování s emisemi asi 45 % celkových emisí EU, zatímco Zelená dohoda si klade za cíl klimatickou neutralitu do roku 2050. Německo přijalo zákon na ochranu klimatu, který má za cíl neutralitu skleníkových plynů do roku 2050 a snížení o 65 % do roku 2030.

Složitost výzev v oblasti politiky klimatu je umocněna nedostatečným prováděním a nedodržováním těchto cílů. Jak ukázala diskuse v Unterbibergu, dialog mezi vědou, politikou a společností zůstává zásadní pro budoucí pokrok v boji proti změně klimatu. Iniciativa Climate Neutral 2035 již plánuje další akce na podporu tohoto dialogu.