Očkovací chování voličů AfD: Jak ovlivňují politické postoje

Očkovací chování voličů AfD: Jak ovlivňují politické postoje

Ochota očkovat v Německu není jen otázkou zdraví, ale také ukazatelem hlubších společenských a politických proudů. Nová studie Univerzity Otto Friedricha v Bamberku zkoumá očkovací chování příznivců Alternativy pro Německo (AfD) během pandemie koronaviru. Výsledky ukazují, že u voličů AfD je v průměru o 28 procentních bodů nižší pravděpodobnost očkování než u voličů jiných stran. To vyvolává zajímavé otázky o roli politické identifikace ve zdravotním chování.

Studie, publikovaná v Cologne Journal of Sociology and Social Psychology, zkoumá důvody tohoto významného rozporu. Zásadním zjištěním je, že takové rozdíly v ochotě očkovat nelze vysvětlit demografickými faktory, jako je věk nebo vzdělání, nebo osobním stresem během pandemie. Místo toho hrají ústřední roli politické postoje. Velký vliv na ochotu očkovat má podle studie především vnímání pandemie jako ohrožení osobních svobod.

Vliv politické nálady

Ochotu očkovat navíc ovlivňuje pocit politické nereprezentace. Řada příznivců AfD se necítí být dostatečně zastoupena zavedenými stranami, což negativně ovlivňuje jejich rozhodnutí nechat se očkovat. Tato pozorování nejsou relevantní pouze pro současnou diskusi, ale mohou být důležitá i pro budoucí opatření v oblasti veřejného zdraví a očkovací kampaně.

Studie vychází z reprezentativních průzkumů 7762 lidí provedených v období od března do října 2021. Kromě ochoty očkovat byly zaznamenány také demografické údaje, osobní pandemické zkušenosti a důvěra v politiku a společnost. Analýza tak pokládá základ pro hlubší zkoumání vlivu politické identity na jednotlivé činy.

Populismus a volební chování

Při pohledu na AfD v širším politickém kontextu je zřejmé, že strana nedokázala během pandemie získat podporu mezi voliči. Analýza ukazuje, že AfD ve federálních volbách v roce 2021 dokonce prohrála o 2,3 procentního bodu. Jejich populistická strategie fundamentální opozice nenašla podporu, v kterou doufali, protože základna příznivců AfD byla silně rozdělena, pokud jde o preference opatření proti COVID-19. Individuální dopad byl dalším důležitým faktorem a přispěl k tomu, že podíl AfD ve volbách byl nižší v regionech, které byly pandemií obzvláště silně zasaženy.

Bylo také zjištěno, že krize COVID-19 nenabízela stejné příležitosti k mobilizaci jako předchozí krize, jako byla finanční krize nebo uprchlická krize z let 2015/2016. Zdá se, že rozdílné názory uvnitř voličů AfD silně ovlivňují volební chování, jak dokazují nová data o postojích voličů a závažnosti regionální pandemie.

Budoucnost euroskeptických stran

V širším evropském kontextu se zvýšil voličský potenciál pro euroskeptické strany. Výrazné zisky pro takové strany se očekávají pro evropské volby v červnu 2024. Nedávná studie ukazuje, že ve třetině zemí EU by protiunijní síly mohly skončit na prvním místě, zatímco v další třetině by měly být druhé. V Německu se podpora euroskeptických stran, zejména AfD, zdvojnásobila na 26 procent.

Obavy občanů z inflace, mezinárodní bezpečnosti, migrace a klimatu jsou hluboce zakořeněné a přispívají ke skepsi vůči EU. Tuto skepsi lze spatřovat s ohledem na nedostatečné naplnění očekávání politiky EU. Susi Dennison z think-tanku ECFR kritizuje skutečnost, že se mnoho občanů cítí vyloučeno z velkých rozhodnutí. Toto hodnocení ukazuje, jak politické nejistoty ovlivňují sociální klima v Evropě.

Stručně řečeno, studie očkovacího chování příznivců AfD ukazuje, že politická identita a individuální zkušenosti jsou v době krize hluboce propojeny a mohly by v konečném důsledku ovlivnit budoucnost populistických stran v Evropě. Interakce mezi sociálními trendy a individuálním zdravím jsou složité a zaslouží si pečlivé zvážení.

Další informace o studii Univerzity Otto Friedricha v Bambergu naleznete na adrese uni-bamberg.de. Informace o analýze voličských preferencí viz pmc.ncbi.nlm.nih.gov. Podrobnosti o evropské perspektivě a nadcházejících volbách najdete na tagesschau.de přečti si.