Kognitivní poruchy: Proč se podpora tak zřídka používá!

Kognitivní poruchy: Proč se podpora tak zřídka používá!

Aktuální studie Digital Dementia Register Bavaria (digiDEM Bavaria) ve spolupráci s Univerzitou Friedricha-Alexandera Erlangen-Norimberk ukazuje, že lidé s mírnými kognitivními poruchami (MCI) zřídka využívají ambulantní podpůrné služby. Tato studie, která zahrnovala celkem 913 lidí s kognitivními poruchami, zjistila, že nabídky jsou více žádané, zejména mezi lidmi s mírnou až středně těžkou demencí.

Mírná kognitivní porucha je často předzvěstí demence, i když u MCI je kognitivní pokles méně výrazný. To znamená, že postižení mohou v mnoha případech nadále samostatně vykonávat každodenní činnosti. Studie ukazují, že asi 70 % lidí s MCI rozvine Alzheimerovu demenci do pěti let. Tato skutečnost představuje značnou zátěž pro rodinné pečovatele, protože o většinu pacientů pečuje doma.

Nízké využití ambulantních podpůrných služeb

Přestože existují důležité nabídky podpory, celkové využití je nízké. Nejčastěji využívanými službami jsou primární péče (54,4 %), domácí pomoc (36,5 %), ambulantní péče (30,4 %) a psychosociální intervence (30,2 %). Ústředním bodem studie bylo nedostatečné využívání služeb ambulantní péče a denní péče lidmi s MCI. V průměru byly za posledních 30 dnů využity pouze dvě ambulantní podpůrné služby.

Důvody tohoto nízkého využití jsou různé. Dostupnost je často omezená, chybí znalosti o nabídkách a mnozí z postižených se bojí stigmatizace nebo jsou konfrontováni s finančními otázkami. Zarážející je zejména to, že dostupnost určité úrovně péče má silný vliv na využívání těchto nabídek. Stávající potřeby pacientů zůstávají často nevyslyšeny, což podtrhuje potřebu včasných informací o ambulantních podpůrných službách.

Příznaky MCI, jako je zvýšená zapomnětlivost, problémy po konverzaci nebo potíže s rozhodováním, navíc ukazují, že jak postižení, tak jejich příbuzní vnímají určitou změnu. Pro přijetí vhodných opatření v případě kognitivních změn se doporučuje včasná konzultace s odborníky. Ačkoli MCI nelze zabránit, změny životního stylu mohou rizika snížit.

Rizikové faktory a preventivní opatření

Mezi nejsilnější rizikové faktory MCI patří věk, přítomnost genu APOE e4 a různá somatická onemocnění jako cukrovka, vysoký krevní tlak a obezita. Na vzniku kognitivních deficitů se podílí také řada rizikových faktorů souvisejících se životním stylem, jako je nedostatek pohybu a nezdravá strava. Preventivními opatřeními může být pravidelná fyzická aktivita a vyvážená strava.

Vývoj mobilních digitálních technologií, jako jsou aplikace pro chytré telefony a tablety, by mohl pomoci řešit tyto problémy při léčbě kognitivních poruch. Tyto technologie by mohly nejen podporovat kognitivní zdraví, ale také posílit zdravotní gramotnost pacientů podporou preventivních opatření a umožněním nepřetržitého sledování a zaznamenávání kognitivních funkcí. Takové inovace mohou pomoci pozitivně ovlivnit průběh Alzheimerovy choroby tím, že usnadní včasnou diagnostiku a intervenci.

Vzhledem k tomu, že by se měla zlepšit diagnostikovatelnost lehkých kognitivních poruch, jsou důležitá preventivní opatření. Zásadní je výzkum výzev mezioborové spolupráce a potřeby zdravotní gramotnosti mezi postiženými. Preventivní strategie, které kombinují více dimenzí, by mohly být zásadní pro zlepšení kvality života postižených.