Studie PISA 2025: Německé vzdělávání ve volném pádu – Co teď chybí!

Studie PISA 2025: Německé vzdělávání ve volném pádu – Co teď chybí!

Studie PISA je již 25 let důležitým měřítkem pro hodnocení kvality vzdělávacích systémů po celém světě. Tato mezinárodní srovnávací studie, kterou iniciovala OECD, vysílá jasné signály o vzdělávacích výsledcích mladých lidí a vyvolává otázky ohledně spravedlnosti a rovných příležitostí v příslušných školských systémech. Další hlavní zkouška proběhne v dubnu a květnu 2025, během níž budou desetitisíce 15letých studentů plnit úkoly ze čtení, matematiky a přírodních věd. Výsledky této studie jsou často výchozím bodem pro živé diskuse o rovnosti ve vzdělávání a kvalitě škol v Německu i mimo něj uni-bamberg.de hlášeno.

Prof. Dr. Cordula Artelt, vedoucí longitudinálního pedagogického výzkumu na univerzitě v Bamberku, v rozhovoru zdůrazňuje mezinárodní srovnatelnost studie PISA jako nedílnou součást své politické motivace. Artelt se podílel na první studii PISA v roce 2000 a od té doby přispěl do různých zpráv. Zvláště pozoruhodné je, že Německo vykazuje již 12 let klesající trend, který lze přičíst měnícím se studentským skupinám a výzvám digitalizace. Za účelem řešení tohoto vývoje spustilo Spolkové ministerstvo školství a výzkumu (BMBF) program StartChances, který od srpna 2024 konkrétně podporuje školy s vysokým podílem sociálně znevýhodněných žáků. Účinnost tohoto programu bude vyhodnocena ve školním roce 2026/2027.

Vzdělanostní nerovnost v mezinárodním srovnání

Diskuse o rovnováze mezi vysoce výkonnými studenty a vzdělanostní nerovností zůstává citlivá. Podle údajů PISA z roku 2022 analýza matematických dovedností žáků 9. tříd ukazuje, že školní systémy v zemích OECD se velmi liší. Studenti z Kanady získají v matematice v průměru 484 bodů, zatímco studenti z Řecka pouze 436 bodů. Zarážející je vysoký podíl výkonnostních rozdílů, které lze přičíst sociálnímu zázemí. V Řecku je to 11,8 % a v Kanadě 10,2 %. Slovensko má nejvyšší míru vzdělanostní nerovnosti v rámci OECD 25,7 %, as bpb.de označuje.

Analýza využívající indexy ekonomického, sociálního a kulturního statusu (ESCS) ukazuje, že neexistuje žádný systematický vztah mezi úrovní výkonnosti a vzdělanostní nerovností. Země v horním kvadrantu pětidílné klasifikace – jako Japonsko, Kanada a Korea – mají jak vysoký výkon, tak nízkou nerovnost. Německo se naopak ocitá v kvadrantu vysoké výkonnosti a vysoké nerovnosti, což představuje výzvu pro vzdělávací strategii. Prof. Artelt navíc vyjadřuje znepokojení nad nedoceněním učitelské profese v Německu a vyzývá k diferencované diskusi o ní. V převládajícím negativním zobrazování učitelů v médiích vidí příčinu, která by potenciální učitele mohla odradit.

Poděkování pro učitele

Artelt naznačuje, že větší uznání vzdělání a role učitelů by mohlo mít pozitivní dopady na celý školský systém. Zatímco probíhající diskuse o školské reformě a kvalitě vzdělávání jsou důležité, nemohou přehlížet potřeby a úsilí těch, kteří jsou ve třídě každý den. Společnost si musí položit otázku, jakou hodnotu pro ni má vzdělávání příští generace a jak by měly být rámcové podmínky pro učitele navrženy tak, aby vytvářely pozitivní vzdělávací prostředí.