Psychologická reaktance: Odpor vůči omezování svobody se zvyšuje!

Psychologická reaktance: Odpor vůči omezování svobody se zvyšuje!

Dne 8. května 2025 byla zveřejněna studie společnosti The Technická univerzita v Mnichově (TUM) a Vídeňská univerzita publikoval nové poznatky o odmítání politických regulací a jejich psychologickém pozadí. Tato studie věnuje zvláštní pozornost opatřením, která jsou považována za omezující osobní svobody, jako je zákaz kouření a omezení rychlosti.

Odolnost vůči takovým opatřením je v psychologii známá jako reaktance. Popisuje negativní reakce lidí na vnímané omezování jejich svobody. Emocionální debaty kolem nezbytných rozhodnutí v oblastech ochrany klimatu nebo zdraví mohou politikům bránit v prosazování důležitých nařízení, jak uvádí studie TUM ukazuje. Tato reaktance často klesá, jakmile jsou opatření již zavedena, což je klíčové zjištění výzkumu.

Studijní přístup a výsledky

Pro lepší pochopení této dynamiky provedl výzkumný tým celkem sedm samostatných studií. Mimo jiné byly analyzovány reprezentativní průzkumy o zavedení zákazu kouření na pracovišti v Evropě, požadavku na používání bezpečnostních pásů v USA a zpřísnění rychlostního limitu v Nizozemsku. Experimenty s reaktancí probíhaly také ve Velké Británii a Německu. Testované osoby se podělily o své názory na opatření, jako je povinné očkování, omezení rychlosti a nové daně na alkohol a maso.

Výsledky studií ukazují jasný trend: největší odpor vůči novým opatřením nastává před jejich zavedením. Po implementaci se odmítnutí výrazně sníží. Lidé totiž předem myslí především na osobní ztráty, kdežto po zavedení přicházejí do popředí sociální dávky. Zvláště zajímavým zjištěním je, že akceptace opatření se zvyšuje, když jsou zdůrazňovány sociální výhody, jak výzkumníci vysvětlují ve své práci.

Psychologické mechanismy

Psychologickou reaktanci lze chápat jako motivaci k opětovnému získání svobod, o kterých se věřilo, že jsou ztraceny. Vyvolává ji psychický nátlak, jako je nátlak nebo emocionální argumentace, stejně jako omezování svobody, jako jsou zákazy a cenzura. Jako Wikipedie popisuje, že lidé mají často sklony ocenit dotyčné svobody zvláště vysoko, jakmile jsou omezovány.

Reakce se projevuje v různých vzorcích chování, jejichž cílem je obnovit vnímanou svobodu. Tyto souvislosti mají pro politiku a společnost dalekosáhlý význam, aby komunikovaly zavádění systémových opatření a umožňovaly dlouhodobé změny chování.

Celkově studie objasňuje TUM a Vídeňská univerzita že cílená informační politika a začlenění těch, kterých se to týká, do rozhodovacích procesů jsou zásadní pro snížení reakce a podporu společenského přijetí. Tyto znalosti by mohly být klíčové pro budoucí politické iniciativy a společenské změny.