Revoluce ve zdravotnictví: AI se stává expertem na poruchy polykání!

Revoluce ve zdravotnictví: AI se stává expertem na poruchy polykání!

V posledních letech nabývá na významu výzkum analýzy polykacích procesů pomocí umělé inteligence (AI). Zaměřuje se zejména na neurologická onemocnění, která vedou k poruchám polykání, jako je Parkinsonova choroba a mozkové mrtvice. Počítačoví vědci z Friedrich-Alexander University Erlangen-Norimberk (FAU) vyvíjejí inovativní nástroj pro automatizované vyhodnocování rentgenových snímků polykání. Projekt financuje Německá výzkumná nadace (DFG) částkou přibližně 390 000 eur. Cílem tohoto vývoje je poskytnout objektivnější a přesnější analýzu procesu polykání, zejména u starších lidí a lidí s Parkinsonovou nemocí. Polykání je normálně automatický proces, ale u určitých skupin pacientů se často vyskytují poruchy, které mohou vést k vážným komplikacím, jako je aspirace, zejména u pacientů s Parkinsonovou nemocí. FAU uvedli, že rentgenová polykací videa vizualizují cestu potravy z ústní dutiny do žaludku. Vyhodnocování těchto videí se v současnosti provádí ručně a je tedy subjektivní a náchylné k chybám.

Proces podporovaný AI, který FAU vyvíjí, by měl být schopen automaticky analyzovat videa a identifikovat anatomické orientační body. V první fázi projektu jsou neuronové sítě trénovány s anatomickými daty. Dalším krokem bude sledování dužiny v průběhu času a zjišťování zbytků. V konečné fázi by měla být shromážděná data přenesena do standardizované mřížky a zobrazena v bologramu. Tyto bologramy umožní rychlejší rozhodování v klinické praxi a mohly by významně přispět k založení rentgenových studií polykání v německém zdravotnictví.

Poruchy polykání a nové technologie

Poruchy polykání, známé také jako dysfagie, představují vážné zdravotní riziko. Profesor Kerstin Bilda z Bochumské zdravotní univerzity zdůrazňuje, že tyto poruchy mohou často vést k zápalu plic. Mezinárodní výzkumný projekt zvažoval další technologie pro sledování poruch polykání. Japonsko například vyvinulo nositelný nákrčník, který využívá AI ke kvantifikaci polykání a sledování životních funkcí. Tato data zahrnují zvuky polykání a dýchání a také informace o úhlu krku a tepové frekvenci. HN NRW poukazuje na to, že zařízení lze použít k poskytování podpory doma i při terapii a k ​​odvození doporučení pro příjem živin.

Použití nákrčníku bude brzy testováno na klinikách v Japonsku, zatímco v Německu budou shromažďována data od lidí bez problémů s polykáním pro vytvoření normativních dat. Potenciální oblasti použití zařízení by mohly být v logopedii, neurologii a geriatrii a byly by také posíleny přes hranice států prostřednictvím spolupráce s japonskými výzkumníky.

Role umělé inteligence v medicíně

Využití AI v lékařské diagnostice není patrné pouze při analýze polykacích procesů. Digitalizace umožňuje efektivně využívat velké množství dat, což prospívá včasnému odhalení nemocí a individualizaci terapií. Hlasitý Fraunhofer IKS AI a velká data jsou klíčovými pojmy budoucí medicíny. Inteligentní správa dat má aplikace v oblastech, jako je klinické rozhodování, robotická chirurgie a lékařské zobrazování.

Stručně řečeno, vývoj v diagnostice polykání pomocí umělé inteligence může nejen zlepšit kvalitu služeb ve zdravotnictví, ale také potenciálně zachránit životy. Probíhající projekty a technologie ukazují potenciál umělé inteligence pro revoluci v lékařské diagnostice a léčbě.