Schober získává profesuru Heisenberg: Revoluce ve výzkumu T-buněk!

Schober získává profesuru Heisenberg: Revoluce ve výzkumu T-buněk!

Dne 4. července 2025 získal Prof. Dr. Kilian Schober profesuru Heisenberga na Univerzitě Friedricha Alexandra Erlangen-Norimberk (FAU). Jde o významný krok v jeho kariéře, podpořený finančními prostředky ve výši více než 500 000 eur od Německé výzkumné nadace (DFG) během pěti let. Schober se zaměří zejména na T buňky, které jsou považovány za klíčové hráče v lidském imunitním systému. Jeho cílem je lépe porozumět biologii těchto buněk a vyvinout inovativní lékařské aplikace, zejména ve vakcíně a terapii rakoviny.

T buňky jsou nezbytnou součástí adaptivního imunitního systému, který má schopnost bojovat proti specifickým patogenům a rozpoznávat rakovinné buňky. V lidském těle je až sto milionů T buněk, z nichž každá je vybavena jedinečnými receptory. Tato adaptabilita je však také dvousečná zbraň: V některých případech mohou T buňky vyvolat autoimunitní reakce útokem na vaše vlastní tělo. Schober plánuje studovat chování těchto buněk v lidské tkáni a ve své skupině na Mikrobiologickém ústavu studuje různé formy onemocnění, včetně infekcí, nádorů a autoimunitních onemocnění.

T buněčné terapie a potenciál genetického inženýrství

Terapie našimi vlastními T buňkami je v posledních desetiletích stále důležitější. Tým z Technické univerzity v Mnichově (TUM) udělal v tomto ohledu pozoruhodný pokrok. Její výzkum využívající genetickou technologii CRISPR-Cas9 přinesl slibné přístupy. T buňky byly modifikovány tak, aby se velmi podobaly přirozeným imunitním buňkám. Přístup k terapii T buňkami zahrnuje dvě metody:

• Der Empfänger erhält T-Zellen von einem Spender.
• Die eigenen T-Zellen des Empfängers werden entnommen, genetisch umprogrammiert und dann im Körper gegen Infektionen oder Tumore eingesetzt.

Přestože první metoda ukázala slibné výsledky v klinických modelech, přeprogramování vlastních T buněk zůstává výzvou, která je plná různých problémů. Prof. Schober ve svém výzkumu spoléhá na tyto metody a využívá perspektivní přístupy k optimalizaci reakcí T buněk na očkování, například vakcíny proti SARS-CoV-2 a žluté zimnici.

Spolupráce a vyhlídky do budoucna

Dalším ústředním aspektem Schoberovy výzkumné práce je úzká spolupráce s Computational Health Center v Helmholtzově centru v Mnichově. Pracuje se tam na vývoji knihovny antigenů, jejímž cílem je využít umělou inteligenci k predikci cílů receptorů T buněk. Tento interdisciplinární přístup může významně přispět k rozvoji účinných a cílených imunoterapií.

Kromě toho se provádějí observační studie se vzorky od místních klinických partnerů ve Fakultní nemocnici Erlangen. Ty by mohly v budoucnu vést ke klinickým studiím, které by dále posunuly výzkum zaměřený na pacienta v imunoterapii.

Schober je součástí programu pro mladé talenty, který podporuje vynikající mladé vědce s perspektivou získat po pěti letech stálou profesuru. Tyto Heisenbergovy profesury představují prudký nárůst inovací v akademické výuce a výzkumu, které by mohly mít velký význam v oblasti imunologie T-buněk i mimo ni. V této souvislosti je relevantní i nedávná publikace o genetickém inženýrství a pokročilých systémech úpravy genů, která vyšla v časopise *Molecular Therapy – Nucleic Acids*. Článek zdůrazňuje nejnovější vývoj v této oblasti výzkumu a jejich potenciální aplikace pro zlepšení terapií T-buněk PubMed uvádí, že....

Pokračující výzkum a vývoj v oblasti T buněk slibuje nejen významné pokroky v imunoterapii, ale může také zásadně změnit chápání lidského imunitního systému. Vzhledem k výzvám a příležitostem, které představuje genetická modifikace imunitních buněk, je několik příštích let zásadních pro budoucnost lékařského výzkumu.