Revoluční krevní test: včasné odhalení inzulínové rezistence v mozku!

Revoluční krevní test: včasné odhalení inzulínové rezistence v mozku!

Vědci z německého centra pro výzkum diabetu (DZD) udělali revoluční pokrok v identifikaci inzulínové rezistence v mozku. Tyto nedávné objevy, publikované v časopise Věda, translační medicína, poukazují na nové epigenetické markery, které lze detekovat jednoduchým krevním testem. Tento inovativní přístup by mohl způsobit revoluci ve včasném odhalení nejen diabetu 2. typu, ale také Alzheimerovy choroby.

Inzulínová rezistence je stav, který není spojen pouze s diabetem 2. typu, ale může se vyskytnout i u diabetu 1. typu. U diabetu 1. typu pacienti často vyžadují vyšší dávky inzulinu ke kontrole hladiny cukru v krvi, což může vést ke zvýšeným koncentracím glukózy v krvi. Odhady ukazují, že jeden z deseti lidí s diabetem 1. typu je postižen inzulinovou rezistencí, známou také jako dvojitá cukrovka.

Nové epigenetické markery

Studie identifikovala ohromujících 540 míst CpG vyznačujících se změněnými metylačními vzory, které mohou pomoci rozlišit mezi lidmi s inzulínovou rezistencí a bez ní v mozku. Vysokou přesnost výsledků, která se pohybuje mezi 83 a 94 procenty, potvrdily dvě nezávislé kohorty s 33 a 24 účastníky. Kromě toho existovala korelace mezi metylací krve a mozku pro 98 z identifikovaných míst CpG.

Geny umístěné na těchto místech CpG hrají klíčovou roli ve vývoji neuronů, tvorbě synapsí a přenosu signálu. Tyto epigenetické markery by mohly sloužit jako cenný screeningový nástroj pro včasnou identifikaci rizikových pacientů. Cílem výzkumné skupiny je standardizovaný testovací panel skládající se z těchto 540 markerů.

Jednoduchý krevní test pro včasnou detekci

Schopnost detekovat inzulínovou rezistenci v mozku jednoduchým krevním testem by byla významným pokrokem. Doposud byla detekce časově i finančně náročná, protože neexistovaly žádné spolehlivé biomarkery. Získané poznatky by mohly pomoci vyvinout cílené léčebné strategie a zahájit preventivní opatření, která mohou snížit výskyt diabetu 2. typu a Alzheimerovy choroby.

Zůstává však nejasné, zda lze tyto epigenetické signatury použít také pro včasnou detekci neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba. Budoucí studie by měly tuto otázku objasnit. Výzkumný tým už má plány na další zdokonalení objevu a jeho zpřístupnění pro klinické použití.

Inzulin hraje ústřední roli v metabolismu a má důležité účinky na kognitivní funkce, regulaci chuti k jídlu a energetickou rovnováhu. Vyšší úrovně inzulinové rezistence proto mohou mít vážné zdravotní důsledky, včetně obezity a Alzheimerovy choroby, což podtrhuje význam tohoto výzkumu nejen na individuální, ale i na společenské úrovni.

Souhrnně lze říci, že objevy DZD představují slibný krok k lepší včasné detekci a léčbě onemocnění souvisejících s inzulínem. Dalekosáhlý dopad na zdravotní péči a možnosti léčby by mohl být významný a měl by být v nadcházejících letech pečlivě sledován. Pro lidi s cukrovkou, ať už typu 1 nebo typu 2, to představuje naději na zlepšení kvality života a zdravotní péče.