Přísnější hraniční kontroly: Co znamená budoucnost pro migranty!

Přísnější hraniční kontroly: Co znamená budoucnost pro migranty!

V současné době se pozornost zaměřuje na vývoj na vnějších hranicích Německa, zejména s ohledem na kontroly mezi Německem a Polskem. Německo od podzimu 2023 rozšířilo kontroly na svých vnějších hranicích. Zvláštní pozornost je věnována hraničnímu regionu mezi Frankfurtem (Oderou) a Słubicemi. 4. července 2025 berlínský správní soud rozhodl, že odmítnutí tří uprchlíků na této hranici bylo nezákonné. To vyvolává otázky ohledně udržitelnosti a zákonnosti současných hraničních kontrol, které federální vláda nařídila v boji proti nelegální migraci.

Kromě stávajících kontrol polská vláda oznámila, že od 7. července 2025 zavede vlastní přísnější hraniční kontroly. Opatření mají především omezit tok migrantů. Polský premiér Donald Tusk po jednání vlády zdůraznil, že tato rozhodnutí budou mít hluboké důsledky pro svobodu pohybu lidí. Stacionární kontroly osob na vnitřních hranicích v schengenském prostoru jsou obvykle neobvyklé, a proto se o tomto novém vývoji kriticky diskutuje.

Panelová diskuse o hraniční politice

V rámci debaty o hraničních kontrolách pořádá Evropská univerzita Viadrina Frankfurt 17. července v 18:15 panelovou diskuzi. Tato akce je věnována právním, politickým a humanitárním výzvám hraničních kontrol. Diskuse bude probíhat buď v senátním sále Viadrina, nebo v přímém přenosu.

Hosté panelu, včetně Dr. Marcus Engler a Lea Christinck z německého Centra pro výzkum integrace a migrace (DeZIM), stejně jako Dr. Norbert Cyrus z Viadrina Center B/ORDERS IN MOTION, budou analyzovat vývoj na německo-polské hranici s ohledem na právní stát a vztahy. To zahrnuje přezkum toho, jak účinné jsou kontroly na vnitřních hranicích při snižování nelegálních vstupů a pašování.

Diskuse také osvětlí negativní dopady na příhraniční region, ochranu uprchlíků a vztahy mezi Německem a Polskem. Akci bude moderovat Prof. Dr. Kira Kosnick, která rovněž působí ve Viadrina Center B/ORDERS IN MOTION a je podporována European Reform University Alliance (ERUA) a Viadrina Institute for European Studies (IFES).

Reakce a politické implikace

Federální vláda rozšířila hraniční kontroly, což vyvolává kontroverze na politické scéně. Kancléř Friedrich Merz z CDU potvrdil úzkou výměnu názorů s polskou vládou a dal jasně najevo, že se do Polska nebudou vracet žadatelé o azyl, kteří dorazili do Německa. V politické diskusi někteří, jako například Sonja Eichwede (SPD), zastávají názor, že kontroly představují narušení svobody pohybu v schengenském prostoru.

Bavorský premiér Markus Söder (CSU) měl pochopení pro polské kontroly. Na druhou stranu Knut Abraham (CDU), zmocněnec spolkové vlády pro Polsko, varoval před trvalými hraničními kontrolami, které by mohly mít negativní dopad na svobodu pohybu po Evropě. Zelení také viní spolkového ministra vnitra Alexandra Dobrindta (CSU) z „dominového efektu“, který vyvolala přísnější migrační politika.

Opatření přijatá vládami nejsou izolovaná; jsou součástí širší strategie EU zaměřené na zlepšení řízení migrace a zabezpečení vnějších hranic. V roce 2015 bylo na vnějších hranicích EU zaznamenáno 1,83 milionu nelegálních překročení hranic, což zvýšilo povědomí o potřebě zvýšených hraničních kontrol. Nový fond pro integrovanou správu hranic (IBMF) s rozpočtem 9,88 miliardy eur má zvýšit kapacity členských států v oblasti správy hranic a zajistit základní práva, zejména pro zranitelné skupiny.

Se zavedením kontrol osob bez cestování prostřednictvím plánovaného Evropského systému cestovních informací a povolení (ETIAS), jehož zprovoznění se očekává v polovině roku 2025, se zaměření na zabezpečení vnějších hranic dále zvýší. Tento vývoj ukazuje, že otázka migrace a její kontroly zůstává v Evropě velmi výbušná, a proto jsou nadcházející diskuse o to aktuálnější.