Mezi okupací a odbojem: Příručka polských dějin
Němečtí a polští vědci představují novou příručku o německé okupaci Polska. Beseda 7. října.

Mezi okupací a odbojem: Příručka polských dějin
Dne 24. září 2025 se s velkým očekáváním uskuteční první představení dvojjazyčné příručky o německé okupaci Polska v letech 1939 až 1945. Na této komplexní práci pracovali němečtí a polští vědci pod vedením prof. Dr. Stephana Lehnstaedta z Touro University Berlin a prof. Dr. Pawla Machcewicze z Polské akademie věd ve Varšavě. Příručka nese název "Polsko pod německou okupací 1939-1945. Příručka / Polska pod okupacją niemiecką 1939-1945. Podręcznik".
Cílem příručky je zmapovat současný stav bádání o německé okupaci, kriticky zhodnotit tato zjištění a poukázat na existující mezery ve znalostech. Potřeba kompetentního vedení ve výuce, muzejní výchově a politických debatách je vnímána jako stále důležitější. Součástí akce je panelová diskuze 7. října v 18:00. v Centru polských a ukrajinských studií Viadrina (VCPU) Evropské univerzity Viadrina, kde bude nabízeno i simultánní tlumočení do polštiny.
Historický kontext okupace
Německá okupace Polska začala 1. září 1939 útokem Wehrmachtu na 2. Polskou republiku, po němž následovala invaze sovětských vojsk 17. září 1939. Tyto události umožnil německo-sovětský pakt o neútočení podepsaný 23. srpna 1939, který obsahoval tajnou dohodu o rozdělení Polska mezi oba státy. Západní Polsko se dostalo pod německou okupaci, zatímco východní Polsko bylo okupováno Sovětským svazem. Od 22. června 1941 po útoku na Sovětský svaz ovládalo východní Polsko také Německo.
Německá okupace Polska se vyznačovala extrémními represemi a brutální variantou „Volkstumskampf“, která se vyznačovala ekonomickým vykořisťováním a systematickou deportací či vražděním původního obyvatelstva. „Polská vyhláška o majetku“ ze 17. září 1940 a „polská vyhláška o trestním právu“ ze 4. prosince 1941 legalizovaly toto zbavení volebního práva.
Odpor a vyrovnání se s minulostí
Odbojová hnutí vzniklá během obléhání Varšavy, která vyvrcholila založením Armia Krajowa (Polská domácí armáda) v roce 1942. Varšavské povstání, které trvalo od 1. srpna do 2. října 1944, představuje jeden z posledních velkých činů násilného odporu. Během této doby zažily židovské komunity v Polsku nejhorší pronásledování, přičemž mnoho z nich bylo deportováno do vyhlazovacích táborů, jako je Osvětim, Belzec a Sobibor.
Vyrovnání se s obdobím okupace v Polsku a Německu je složité téma, které se vyznačuje různými pohledy. Příručka k tomu má cenným způsobem přispět nejen tím, že se zabývá nejen protipolskou politikou a holocaustem, ale také rolí německých pachatelů, odporem obyvatelstva a každodenním životem v okupačním režimu.
Při první integrované celkové prezentaci od roku 1970 se výzkumný tým složený ze čtyř německých a čtyř polských výzkumníků může spolehnout na různé materiály. Dr. Frank Grelka, postdoktorandský výzkumník VCPU, je zodpovědný za první kapitolu, která se zabývá invazí a okupací Polska. Grelka také vydal novou monografii s názvem „Vražedný odpad: Počátek holocaustu v generálním gouvernementu“.
Tato vědecká iniciativa není jen krokem k odstranění mezer ve znalostech, ale také příspěvkem ke smíření obou národů. Redaktoři jsou k dispozici pro rozhovory s novináři, aby dále vysvětlili cíle a obsah příručky. Celá akce se bude konat v aule Evropské univerzity Viadrina Frankfurt (Oder) a nabízí tak prvotřídní platformu pro diskusi o jednom z nejtemnějších období evropských dějin.
Evropská univerzita Viadrina uvádí, že takové komplexní zkoumání minulosti je nezbytné. Také Wikipedie zdůrazňuje, že Polsko podléhalo nacionálně socialistickému okupačnímu režimu nejdéle a vyrovnat se s tímto obdobím je i nadále výzvou. Hlasitý Wikipedie Diskurz o období okupace v obou zemích zůstává ovlivněn odlišnými politickými a historickými perspektivami.