Bakteriální studie: Sobecká degradace polysacharidů je středem zájmu výzkumu

Bakteriální studie: Sobecká degradace polysacharidů je středem zájmu výzkumu

Nová studie, na které se podílela mikrobioložka Greta Reintjes, zkoumala roli bakterií při rozkladu organické hmoty v chorvatských sladkovodních jezerech. Výsledky budou zveřejněny v odborném časopiseZprávy buňkypublikovali a poprvé zdokumentovali mechanismus „sobecké degradace polysacharidů“ ve sladkovodních ekosystémech. Bakterie provádějí tuto konkrétní degradaci vnitřním trávením velkých molekul polysacharidů, což by mohlo mít významný dopad na dostupnost živin v těchto vodách.

Vědci analyzovali dvě jezera, oligotrofní jezero Kozjak a mezotrofní jezero Crniševo. Jezero Kozjak má nízké koncentrace živin a řas a v zimě zamrzá, zatímco jezero Crniševo má vyšší hladiny živin a je ve středomořském klimatu. Vzorky vody byly odebrány v jarních a letních měsících roku 2022 a v zimě 2023 a bakteriální složení bylo analyzováno v různých ročních obdobích.

Sobecké bakterie a sezónní výkyvy

Ve studii vědci prokázali, že v obou jezerech byly přítomny sobecké bakterie, ale intenzita jejich aktivity se lišila v závislosti na ročním období. Zejména v jezeře Crniševo byla zjištěna větší diverzita bakterií a došlo k většímu sobeckému příjmu živin než v jezeře Kozjak. Kromě toho se sobecká aktivita v jezeře Crniševo zvýšila po rozkvětu fytoplanktonu v létě, zatímco v jezeře Kozjak tato aktivita vyvrcholila v zimě chudé na živiny.

Nejběžnějším polysacharidem zpracovaným tímto sobeckým rozkladem byl pullulan, cukr produkovaný houbami. Tento specializovaný způsob rozkladu bakterií by mohl mít významný dopad na potravní síť v příslušných jezerech.

Dopad změny klimatu a budoucí výzkum

Výsledky studie také vyvolávají otázky o budoucích dopadech změny klimatu na dynamiku živin ve sladkovodních jezerech. Výzkumný tým plánuje použít genomické metody k identifikaci relevantních genů a enzymů ke studiu sobeckých bakterií v dalších ekosystémech. Tato práce je podporována finančními prostředky z DAAD, výzkumného a školícího grantu FEMS, DFG a chorvatské vědecké nadace.

Dále je zmíněna 1. fáze výzkumného programu zkoumajícího vliv oteplování na biologické ukazatele kvality vody ve Švýcarsku. Za tímto účelem byla použita data z různých monitorovacích programů v letech 2010 až 2019 k analýze vlivů teplotních změn na místní komunity a hloubky měření kvality vody. Výsledky ukázaly, že testování kvality vody zůstane spolehlivé i v nadcházejících letech, pokud nedojde k extrémnímu oteplení. Další podrobnosti najdete v článku vEkologické ukazatelenajít zde.

Tato komplexní studie ukazuje ústřední význam bakterií pro ekologický koloběh živin ve sladkovodních ekosystémech a osvětluje možné účinky změny klimatu na tyto složité biologické procesy.