Klimatické změny ohrožují arktické ekosystémy: Řasy v ohrožení!

Klimatické změny ohrožují arktické ekosystémy: Řasy v ohrožení!

Tání ledovců v arktických fjordech má hluboký dopad na mořské ekosystémy, zejména na mikrobiom hnědých řas známých jako řasy. Aktuální studie vědců na Univerzita v Brémách jako součást několika projektů EU ukazuje, že změny způsobené změnou klimatu nejen ohrožují ekologickou rovnováhu, ale mohou mít také významné socioekonomické důsledky.

Řasy tvoří husté podmořské lesy a hrají ústřední roli v arktickém pobřežním ekosystému. Klimatické změny způsobují oteplování v Arktidě nad globální průměr a urychlují tání sněhu, ledovců a permafrostu. Výsledná voda z tání mění parametry vody ve fjordech, včetně slanosti a dostupnosti světla.

Změny v mikrobiomu řasy

Voda z taveniny přenáší do vody mikroživiny, jako je sodík, hořčík a draslík, a také škodlivé prvky, jako je kadmium, olovo a rtuť. Řasy ovlivněné tímto překvapivě vykazují o 72 % zvýšený obsah rtuti ve srovnání s méně kontaminovanými řasami. Tyto změny také vedou k ovlivnění mikrobiomu řasy, což může mít vážné důsledky pro ekologickou funkci těchto řas.

Změny v ekosystému řasy mohou mít kaskádové účinky v celém potravním řetězci. Predátoři živící se těmito řasami by mohli zaznamenat snížený růst a reprodukci, což by mohlo mít negativní dopady na biologickou rozmanitost a stabilitu v arktických vodách. Existuje také riziko bioakumulace škodlivých látek v potravním řetězci.

Nová stanoviště díky tajícím ledovcům

Podobný vývoj lze pozorovat i v jiných regionech. Ústup alpských ledovců v důsledku globálního oteplování vytváří nová stanoviště, často označovaná jako pionýrská stanoviště. Tyto oblasti mají vysokou hodnotu pro biologickou rozmanitost ve švýcarském alpském regionu. Probíhající výzkumný projekt se zabývá mikrobiální biologickou rozmanitostí v těchto nově vytvořených biotopech a zkoumá, zda je místní a regionální biologická rozmanitost ohrožena změnou klimatu.

Ústřední otázka tohoto projektu se týká účinků tání ledovců a tání permafrostu na různé organismy, včetně rostlin, hub, bakterií a virů. Studium těchto průkopnických biotopů je zásadní pro lepší pochopení genetických změn v biologické rozmanitosti a pro rozvoj příkladů udržitelných strategií pro řešení klimatických dopadů, jako je například využívání mořské řasy založené na chaluhách.

The Petersbergova nadace zdůrazňuje, že tyto změny nabízejí také nové příležitosti. Zejména vysoký biosorpční potenciál chaluh, kterým se daří v kontaminovaných vodách, je považován za možnou metodu těžby vzácných zemin šetrnou k životnímu prostředí (fytomining). Tyto vzácné zeminy jsou nezbytné pro moderní technologie, včetně obnovitelné energie a elektrotechniky.

Nakonec objasňují výsledky studie publikované v odborném časopiseVědecké zprávy, dalekosáhlé a někdy nebezpečné dopady změny klimatu na arktické a alpské ekosystémy a jejich biologickou rozmanitost.