Změna klimatu: Jak hmyz ukazuje vážnost situace!
Alice Claßen, profesorka ekologie zvířat na univerzitě v Brémách, zkoumá vlivy klimatu na biodiverzitu hmyzu.

Změna klimatu: Jak hmyz ukazuje vážnost situace!
Profesorka Alice Claßen nastoupila na důležitou pozici na katedře biologie/chemie na univerzitě v Brémách v lednu 2025. Její výzkum se zaměřuje na dopady změny klimatu a využívání půdy na biologickou rozmanitost, zejména na hmyz. Claßen analyzuje, jak se mění biodiverzita hmyzu, které faktory ovlivňují druhová společenstva a jaká jsou omezení adaptability organismů. Zvláštní pozornost věnuje srovnání tropických a mírných ekosystémů.
V mírných oblastech některé druhy hmyzu vykazují pozitivní reakce na rostoucí teploty, zatímco tropické organismy často již žijí na svých tepelných limitech. Claßenův výzkum zkoumá, jak hmyzí společenstva a jejich ekologické funkce trpí tlakem rostoucích teplot a ztrátou útočišť v důsledku intenzivnějšího zemědělství. Výzkum probíhá jak v tropických oblastech, zejména ve východní Africe a Peru, tak v mírném podnebí.
Metody a cíle výzkumu
Claßen využívá moderní genetickou analýzu k měření fyzikálních vlastností hmyzu a provádí laboratorní experimenty. Cílem její práce je hluboce porozumět dopadům globálních změn životního prostředí na biodiverzitu a zároveň rozvinout perspektivy opatření pro zachování ekosystémů. Naléhavost tohoto výzkumu podtrhuje fakt, že téměř polovinu všech popsaných druhů na Zemi tvoří hmyz. Přesto se jejich diverzita a biomasa snižují, což má pro ekosystémy významné negativní důsledky.
Před svou současnou profesorkou vedla Claßen juniorskou výzkumnou skupinu ADAPT, která zkoumala změny ve společenstvech alpského hmyzu v národním parku Berchtesgaden. Její doktorát na univerzitě ve Würzburgu ji přivedl k dopadům změny klimatu a využívání půdy na komunity opylovačů na Kilimandžáru v Tanzanii.
Globální problém
Výzvy, kterým Claßen čelí, nejsou izolované, ale odrážejí globální situaci. Změna klimatu ovlivňuje rostliny, zvířata a ekosystémy po celém světě, přičemž druhy mění svá stanoviště a mění struktury ekosystémů. Podle toho Centrum environmentálního výzkumu (UFZ) Změna klimatu je po změně využití půdy jedním z nejdůležitějších faktorů ztráty biologické rozmanitosti. Cílem mezinárodních dohod, jako je Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD), je snížit negativní dopady na biologickou rozmanitost a podporovat strategie přizpůsobení.
Projekty na UFZ zkoumají dopady změny klimatu na oblasti, funkce a služby ekosystémů, včetně rozsáhlých analýz rizik a experimentů s reakcí biodiverzity na extrémní klimatické jevy. Takový výzkum je nezbytný pro odvození doporučení pro koncepce řízení a ochrany na evropské a federální úrovni.
Ekosystémy a biodiverzita v centru pozornosti
Klíčový význam mají dalekosáhlé důsledky změny klimatu na biologickou rozmanitost, jako jsou změny teploty, srážky a výskyt extrémních jevů počasí. Hrozbu představuje ztráta biotopů v důsledku vzestupu hladiny moře a tání ledovců, stejně jako změna struktury ekosystému v důsledku mizení a přidávání druhů. Tento vývoj má přímý dopad na důležité ekosystémové služby, jako je opylování hmyzem.
Zvláště ohroženými oblastmi jsou tropické deštné pralesy a korálové útesy, kde je biologická rozmanitost pod obrovským tlakem. Ochranná opatření k zachování biologické rozmanitosti jsou naléhavě potřebná a měla by zahrnovat mezinárodní spolupráci a místní komunity. Změna klimatu si vynucuje přehodnocení adaptační schopnosti a zranitelnosti ekosystémů.
Vzhledem k těmto výzvám Claßenův výzkum zdůrazňuje potřebu posílit adaptační kapacitu druhů a ekosystémů, aby čelily globální ztrátě biologické rozmanitosti. Jejich práce je součástí většího celosvětového úsilí o řešení důsledků změny klimatu a vývoj udržitelných řešení.
Více informací o dopadech změny klimatu na biologickou rozmanitost je k dispozici v komplexní analýze od das-wissen.de najít.
