Nové chápání: Takto náš mozek specificky filtruje informace!

Nové chápání: Takto náš mozek specificky filtruje informace!

Vědci z univerzity v Brémách dosáhli významného pokroku ve výzkumu mozku a poskytli hlubší pohled na to, jak lidský mozek zpracovává informace. Tento objev by mohl mít dalekosáhlé důsledky pro pochopení neurologických onemocnění, jako je Alzheimerova choroba a ADHD. Vědci zejména ukazují, že čas, kdy signál zasáhne nervové buňky, je rozhodující pro to, jak jsou informace zpracovávány uni-bremen.de hlášeno.

Vědci vedení Andreasem Kreiterem a Ericem Drebitzem ve své studii prokázali, že náš mozek specificky zpracovává informace, když přicházejí v konkrétních časech, a to během krátkých fází vysoké aktivity nervových buněk. Tento jev je často popisován jako efekt koktejlové párty, kdy je mozek schopen soustředit se na jediný hlas v hlučném prostředí. Doposud však nebylo jasné, jak mozek vybírá a zpracovává relevantní informace. Studiem selektivního vedení podnětů u opic rhesus byli vědci schopni dosáhnout pronikavých výsledků.

Mechanismy zpracování informací

Klíčovým zjištěním studie je, že přenos informací v mozku závisí na načasování. Neurony vykazují aktivitu, která se střídá v cyklech 10 až 20 milisekund, s obdobími zvýšené a snížené vnímavosti. Signál musí přijít přesně krátce před vrcholem aktivní fáze, aby měl rozhodující vliv na chování neuronů, zdůrazňuje Dr. Eric Drebitz v t-online.de. V rámci svých experimentů tým zjistil, že umělé signály ovlivňovaly aktivitu nervových buněk, pouze pokud byly umístěny ve správném časovém okně – nesprávné časy však vedly k narušení zpracování úkolů.

Tato zjištění otevírají nové pohledy na mechanismy, které řídí selektivitu při zpracování informací. Studie, která byla publikována v renomovaném časopise „Nature Communications“, nabízí nejen zásadní poznatky o fungování mozku, ale také cenné impulsy pro vývoj přesnějších modelů pro diagnostiku a léčbu neurologických onemocnění.

Význam pro medicínu a technologii

Výsledky výzkumné práce mají pro medicínu značný význam. Mohly by pomoci lépe porozumět problémům selektivního zpracování a ukládání informací u nemocí, jako je Alzheimerova choroba a ADHD. Se zlepšeným pochopením neuronových mechanismů mohou být vyvinuty nové přístupy pro léčbu těchto onemocnění. Zjištění mají navíc potenciál posunout vývoj rozhraní mozek-počítač a umělé inteligence tím, že pomohou přesněji porozumět interakcím v mozku.

Probíhající výzkumné projekty v Institutu Ernsta Strüngmanna se intenzivně zabývají otázkami selektivity synchronizačních procesů a funkční hierarchie oblastí mozku. Díky novým technikám záznamu, které nabízejí vyšší prostorové rozlišení, je cílem ještě lépe porozumět aktivitě nervových buněk mpg.de načrtnutý.