Psycholog zkoumá konflikt – naděje na mír skrze empatii!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Psycholog Timur Sevincer z Leuphana University v Lüneburgu studuje izraelsko-palestinský konflikt s mezioborovou spoluprací.

Psychologe Timur Sevincer von der Leuphana Universität Lüneburg untersucht den israelisch-palästinensischen Konflikt mit interdisziplinärer Zusammenarbeit.
Psycholog Timur Sevincer z Leuphana University v Lüneburgu studuje izraelsko-palestinský konflikt s mezioborovou spoluprací.

Psycholog zkoumá konflikt – naděje na mír skrze empatii!

Izraelsko-palestinský konflikt zůstává jedním z nejsložitějších a emocionálně nabitých problémů světové politiky. Současné výzkumné projekty mají za cíl snížit hluboce zakořeněné nepřátelství mezi těmito dvěma skupinami a podporovat lepší vzájemné porozumění. Psycholog Timur Sevincer z Univerzita Leuphana v Lüneburgu zkoumá psychologické mechanismy za těmito konflikty, aby našel způsoby, jak podporovat otevřenost a dialog.

Projekt, který je podpořen finančními prostředky ve výši 500 000 eur, je ve spolupráci s Humboldtova univerzita v Berlíně, Kalifornská univerzita a Jeruzalémská univerzita. Financování zajišťuje dolnosaské ministerstvo vědy a kultury a Nadace Volkswagen. Projekt potrvá tři roky a jeho cílem je vyvinout opatření, která pomohou snížit neústupnost.

Emoce v konfliktu

Vnímání konfliktu v poslední době stále sílí, zejména po teroristických útocích ze 7. října 2023 a pokračujících střetech v pásmu Gazy. Protiizraelské a protiarabské postoje vzrostly jak v arabském světě, tak v Izraeli, což je patrné i v Německu a USA. Mezi antipatie, které přitvrzují fronty, patří vnímání ohrožení vlastní skupiny. Sevincerův výzkum zkoumá, jak takové vnímání může podporovat negativní postoje vůči jiným skupinám.

Svou analýzu doplnil o poznatky Olivera Finka, politologa, který studuje emocionální rozměr konfliktu. Hlasitý Univerzita v Basileji Konflikt je charakterizován negativními emocemi, jako je ponižování, nenávist a hněv, které zvyšují afinitu k násilí. Fink, který žil a bádal v Jeruzalémě tři roky, popisuje, jak ponižující zážitky, například na kontrolních stanovištích, zvyšují ochotu použít násilí. Takové negativní emoce mohou být posíleny v cyklu pomsty a odvety, takže mírová řešení se zdají téměř nemožná.

Přístupy k řešení konfliktů

Sevincer konkrétně zkoumá, zda intervence zaměřené na psychologické procesy mohou pomoci pozitivně ovlivnit postoje v konfliktu. Jedním z přístupů je použití sebepotvrzení k podpoře pozitivních myšlenek. To je testováno v Izraeli, Německu a USA na různých skupinách, včetně propalestinských a proizraelských aktivistů.

Finkův výzkum také ukazuje, že empatická setkání a společné zážitky ztráty mohou přerušit spirálu nenávisti a pomsty. Poukazuje na to, jak osobní vztahy, jako je ten mezi palestinským aktivistou a izraelským vězeňským dozorcem, mohou vést ke změně názoru. Taková zjištění jsou zásadní, protože naznačují, že empatie se může objevit nejen náhodou, ale může být také podporována cílenými mediacemi a workshopy.

Sevincerova studie by tedy mohla nejen přispět k vědecké diskusi, ale také vytvořit praktické aplikace pro pedagogy a odborníky na řešení konfliktů. Výsledky výzkumu pomohou vytvořit intervence založené na videu, které lze využít v praxi. Cílem je dlouhodobě podporovat mírovější soužití lepším pochopením emocionálního a psychologického základu konfliktu.