Pravicový populismus na vzestupu: Proč střed pokulhává

Pravicový populismus na vzestupu: Proč střed pokulhává

9. března 2025 se politická krajina v Německu a Evropě posunula dále. Nová studie z University of Mannheim vrhá světlo na vývoj od konce 70. let. Ukazuje, že snaha centristických politiků přiblížit se pravicově populistickým pozicím často nepřináší očekávané zisky voličů. Místo toho mají voliči tendenci zůstat loajální k „originálům“, jako je AfD. Přijetím pravicově populistické rétoriky hrozí konzervativním stranám ztráta voličů ve prospěch AfD, což je znepokojivý trend.

Zejména dlouhodobá diskuse o migraci způsobila, že politici jako Olaf Scholz a Friedrich Merz se více posunuli k pravicovým pozicím. Merz věřil, že může získat zpět voliče od AfD, ale jeho taktika selhala, což ho i části CDU dostalo pod tlak. Angela Merkelová vyjádřila obavy, že Merzova dlouhodobá strategie je neudržitelná.

Pravicový populismus v evropském kontextu

Trend k normalizaci pravicově populistických stran od 80. let není jen německým fenoménem. Podobný vývoj lze pozorovat i v dalších evropských zemích. V Rakousku získala FPÖ pod vedením Herberta Kickla 28,85 % hlasů ve volbách do Národní rady v roce 2024 a je nyní nejsilnější silou. Také v Německu AfD dosáhla v roce 2014 až 30 % hlasů v místních a celostátních volbách, zejména ve spolkových zemích Sasko a Durynsko. Prognózy naznačují, že by ve federálních volbách v roce 2025 mohla potenciálně dosáhnout 20 %.

Tento vývoj je v souladu s širší analýzou v Evropě, kde pravicové strany získaly vliv v mnoha zemích. Italská premiérka Giorgia Meloni a její konzervativní aliance mají silné zastoupení na politické scéně, zatímco Marine Le Penová nadále dominuje diskusi o migraci ve Francii. Vzestup pravicově populistických stran je často charakterizován antidemokratickými a rasistickými zášti a využívá krizových situací, jako je koronavirová pandemie a válka na Ukrajině.

Společenský dopad a odpor

Nadace Hanse Böcklera poukazuje na to, že antidemokratické postoje se nevyskytují pouze na okraji společnosti, ale jsou rozšířeny i v jejím centru. Nespokojenost se společenskými podmínkami, umocněná koronavirovou krizí, hraje rozhodující roli v náchylnosti k pravicově populistickým ideologiím. 61 % voličů AfD souhlasí s konspiračními mýty o pandemii a vykazuje paralely s podobnými tendencemi v kontextu ukrajinské války.

Aktivní občanská společnost má však potenciál čelit pravicovému trendu. Po hlasování vyšly statisíce lidí do ulic, aby protestovaly proti normalizačním právům. Silné odhodlání odborů by také mohlo pomoci při snižování protidemokratických postojů ve společnosti.

Souhrnně lze říci, že normalizace pravicového populismu v Německu a Evropě odhaluje hlubší sociální deformace. Politické instituce stojí před výzvou znovu získat důvěru obyvatel, přičemž diskurz o migraci, sociální nerovnosti a krizi demokratických hodnot je naléhavější než kdy jindy. Více než kdy jindy je důležité porozumět příčinám vzestupu pravicově populistických stran a vyvinout účinné protistrategie.

Leuphana uvádí, že... | Böcklerova nadace analyzuje antidemokratické postoje... | Deutschlandfunk sleduje mezinárodní trendy...