Živá knihovna v Marburgu: Budoucnost duševního zdraví pro mladé lidi!

Živá knihovna v Marburgu: Budoucnost duševního zdraví pro mladé lidi!

Dne 2. července 2025 proběhl ve Staré botanické zahradě Philipps University v Marburgu projekt „Živá knihovna“. Tento inovativní formát získal na významu díky účasti více než 300 studentů ze šesti marburských škol. Cílem akce je podpořit osobní výměnu mezi studenty a studenty psychologie.

Koncept „Živé knihovny“ je založen na mezinárodních modelech, ale byl dále vyvinut speciálně pro mladé cílové skupiny. Studenti psychologie fungují jako „živé knihy“, které nabízejí autentický přístup k duševnímu zdraví. Cílem této výměny je poskytnout vhled do psychického stresu odpovídající věku a zprostředkovat zdravé strategie zvládání.

Důležité aspekty a cíle akce

Učitelé Alina Oschwald a Pius Kern zdůrazňují, jak důležité je dětství a dospívání pro rozvoj copingových strategií. Projekt sleduje několik cílů:

• Vorurteile abbauen und offenen Umgang mit psychischen Belastungen fördern.
• Wissen über psychische Gesundheit und Informationen über Risiken und Schutzfaktoren bereitstellen.
• Wege zur Stärkung der seelischen Widerstandskraft aufzeigen.

Od svého spuštění v roce 2019 se Živá knihovna zaměřuje na posílení duševního zdraví mládeže. Témata vydání pro rok 2025 sahají od koncentrace a sociálních dovedností až po regulaci emocí a řešení problémů. Zvláštní pozornost je také věnována výzvám, které vyplynuly z pandemie a současných krizí.

Současná situace duševního zdraví dospívajících

Zpráva o zdraví dětí 2023 ukazuje, že děti a mladí lidé v Německu velmi trpí psychickým stresem. Postiženo je přes osm milionů mladých lidí, přičemž zejména dívky často vykazují příznaky, jako jsou deprese a úzkostné poruchy. Pandemie situaci dále zhoršila, stejně jako nové obavy, které přinesla například válka na Ukrajině a klimatická krize.

Odborníci upozorňují na přetíženost systémů zdravotnictví, školství a péče o mládež a naléhavě volají po preventivních nabídkách zaměřených na život. Čekací doby na terapeutická místa jsou často příliš dlouhé, což vede k nedostatečné péči. Zpráva také zdůrazňuje potřebu začlenit duševní zdraví do učebních osnov a podporovat odborníky na duševní zdraví a školní psychology.

Fenomén klimatické úzkosti je obzvláště znepokojivý. Průzkum ukazuje, že 59 procent lidí ve věku 16 až 25 let se velmi obává změny klimatu. Tento strach není klasifikován jako duševní choroba, ale může motivovat mladé lidi k aktivní roli v ochraně klimatu.

Na závěr je třeba poznamenat, že „Živá knihovna“ není jen důležitým zdrojem informací, ale představuje také moderní formát, který pomáhá mladým lidem řešit jejich problémy s duševním zdravím. Kombinace osobní výměny a odborných znalostí by mohla rozhodujícím způsobem přispět k posílení odolnosti mezi mladými lidmi a snížení stigmatizace problémů duševního zdraví.

Pro více informací o duševním zdraví dětí a mládeže lze zprávy nalézt na webových stránkách www Univerzita v Marburgu, Medical Journal a BPTK lze prohlížet.