Nový projekt EU TRACE-PD: Revoluční výzkum časné diagnózy Parkinsonovy choroby

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Projekt EU TRACE-PD na Univerzitě v Marburgu zkoumá rané fáze Parkinsonovy choroby a vyvíjí nové biomarkery.

Das EU-Projekt TRACE-PD der Uni Marburg untersucht frühzeitige Phasen der Parkinson-Krankheit und entwickelt neue Biomarker.
Projekt EU TRACE-PD na Univerzitě v Marburgu zkoumá rané fáze Parkinsonovy choroby a vyvíjí nové biomarkery.

Nový projekt EU TRACE-PD: Revoluční výzkum časné diagnózy Parkinsonovy choroby

Nový evropský projekt nazvaný TRACE-PD bude spuštěn 1. června 2025. Hlavním cílem tohoto společného projektu je zlepšit porozumění Parkinsonově nemoci v jejích raných fázích, než se objeví první příznaky. Koordinaci provádí Philipps University of Marburg pod vedením Prof. Dr. Davida Pedrosy. Tato iniciativa, jejíž celkový rozpočet činí přibližně 1,3 milionu eur, je financována z výzkumné iniciativy EU Společný program – výzkum neurodegenerativních chorob (JPND). Část tohoto projektu v Marburgu dostává národní finanční prostředky od Spolkového ministerstva školství a výzkumu (BMBF) ve výši 266 000 eur.

TRACE-PD zkoumá centrální mechanismy progrese onemocnění a jeho cílem je identifikovat nové biomarkery. Zvláštní pozornost je věnována resilienci a kompenzačním mechanismům mozku. Za tímto účelem jsou analyzovány multicentrické soubory dat od pacientů v časné fázi onemocnění. Tyto analýzy zahrnují moderní metody jako EEG, MEG, PET, SPECT a MRI. Existuje také mezinárodní spolupráce, jejíž součástí jsou i studie na Karolinska Institutet ve Stockholmu, na výzkumu vlivu kompenzačních procesů v dopaminových substitučních terapiích.

Fáze Parkinsonovy choroby

Parkinsonova nemoc je nejčastější formou Parkinsonova syndromu v Německu. Kurz je typicky rozdělen do dvou fází: prodromální fáze a klinická fáze. V prodromálním stadiu, které může trvat několik let, nejsou téměř žádné motorické příznaky. Častými vedlejšími účinky jsou však depresivní nálady, zácpa, ztráta čichu a poruchy REM spánku. V klinické fázi se však projevují motorické příznaky, které se časem zhoršují. Ty lze sice ze začátku snadno léčit medikamenty, ale účinnost stále více klesá.

Průběh Parkinsonovy nemoci je rozdělen do pěti fází:

  • Stadium 1: Symptome wie Zittern auf einer Körperseite, kaum Einfluss auf den Alltag.
  • Stadium 2: Verstärkung der Symptome, Bewegungseinschränkungen auf beiden Seiten, Schwierigkeiten beim Erledigen alltäglicher Aufgaben.
  • Stadium 3: Deutliche Bewegungsverlangsamung, erhöhtes Sturzrisiko, Einschränkungen im Alltag.
  • Stadium 4: Voll ausgeprägte Symptome, schwere Beeinträchtigungen, eingeschränkte Selbstständigkeit.
  • Stadium 5: Fortgeschrittene Symptome, erhebliche Beinschmerzen und Steifheit, häufige Betreuung notwendig.

Potřeba biomarkerů

Jednou z hlavních výzev ve výzkumu Parkinsonovy choroby je vývoj terapií, které mohou mít trvalý dopad na průběh nemoci. V současnosti je léčba primárně symptomatická. Klíčová je identifikace biomarkerů. Tyto měřitelné biologické ukazatele by mohly umožnit včasné odhalení chorobného procesu, a tak pokročit ve vývoji chorob modifikujících terapií.

Významného pokroku bylo dosaženo s objevem chybně složeného alfa-synukleinu v mozkomíšním moku nebo krvi. Tento přístup založený na biomarkerech by mohl umožnit včasnou diagnostiku, potenciálně až deset let před nástupem motorických příznaků. Nový test seed amplifikace (SAA) poskytuje 97% přesnost pro detekci alfa-synukleinu, což představuje průlom v diagnostické technologii.

Cílem výzkumu je umožnit přechod od symptomatických k preventivním personalizovaným terapeutickým přístupům do roku 2040. Profesor Brit Mollenhauer zdůrazňuje, že realistický pokrok ve výzkumu Parkinsonovy choroby lze očekávat během příští jedné až dvou desetiletí. Je si jistá, že vývoj nových terapií a diagnostických nástrojů zlepší kvalitu života pacientů s Parkinsonovou nemocí.