Klimatické změny nutí netopýry k dřívějšímu zimnímu spánku – důsledky pro ochranu přírody!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Biologové z univerzity v Greifswaldu zkoumají, jak klimatické změny ovlivňují hibernaci netopýrů.

Biolog*innen der Universität Greifswald untersuchen, wie der Klimawandel den Winterschlaf von Fledermäusen beeinflusst.
Biologové z univerzity v Greifswaldu zkoumají, jak klimatické změny ovlivňují hibernaci netopýrů.

Klimatické změny nutí netopýry k dřívějšímu zimnímu spánku – důsledky pro ochranu přírody!

Biologové z univerzity v Greifswaldu představili zajímavé výsledky v nové studii o tom, jak netopýři reagují na změnu klimatu. Výzkum ukazuje, že vodní netopýři (Myotis daubentonii) začínají hibernaci téměř o měsíc dříve než před deseti lety. Tato významná změna je dokumentována v průběhu 13 let, i když netopýři se ze zimního spánku neprobouzejí dříve. Výsledky byly publikovány v časopise 2. října 2025Biologie globální změnyzveřejněno. Zejména v oblasti Münsteru (Severní Porýní-Vestfálsko) bylo více než 4 000 netopýrů dvou druhů označeno transpondéry RFID a monitorováno, aby bylo možné tyto změny podrobně sledovat.

Ústřední bod studie Dr. Gabrielly Krivek a jejího týmu věří, že vodní netopýři upadají do zimního spánku dříve, protože jejich hlavní potrava, larvy hmyzu, se díky oteplování vod líhnou dříve. Naproti tomu netopýři třásnití (Myotis nattereri) zkrácení období hibernace. Toto odlišné chování by však mohlo mít dlouhodobé účinky na přežití druhů, protože se zdá, že zejména mladá zvířata se obtížně adaptují na nové podmínky a navštěvují je později v zimě.

Klimatické změny a jejich dopady na hibernaci

Klimatické změny nezpůsobují pouze dřívější přechod do hibernace, ale mají také dalekosáhlé důsledky pro oblasti hibernace netopýrů. Podle zprávy od science.de Výzkum ukazuje, že vyšší teploty a kratší zimy by mohly rozšířit zimoviště netopýrů. Do roku 2100 se předpokládá nárůst až o 14 procent na severovýchod. Zvířata v zimním spánku potřebují k účinnému přezimování nízké teploty; změna klimatu se proto ukazuje jako vážná hrozba.

Studie také jasně ukazuje, že možná bude nutné upravit zákonná omezení přístupu k zimním přístřeškům v Německu, která v současnosti platí od 1. října do 31. března. Tato opatření jsou důležitá pro ochranu přírody vzhledem k tomu, že při hospodaření v lesích je třeba zohlednit prodlouženou dobu aktivity netopýra třásnitého. Základní informace o flexibilitě netopýrů, pokud jde o jejich příjem potravy a hibernaci, byly také shromážděny prostřednictvím přehledu literatury v rámci projektu Leibnizova institutu pro výzkum zoo a volně žijících živočichů (IZW).

Změny v populacích netopýrů

Studie IZW ukazují, že existují zásadní rozdíly v reakcích druhů netopýrů na změnu klimatu. Na celém světě existuje asi 1300 druhů netopýrů. Zatímco u mnoha druhů netopýrů dochází k pozitivním reakcím, například rozšířením jejich areálu, u jiných druhů dochází k negativním trendům, které se promítají do snižování biodiverzity. Extrémní události obvykle vedou k negativním nebo neutrálním reakcím.

Důležitými faktory ovlivňujícími schopnost netopýrů adaptovat se na změnu klimatu jsou poměr jejich velkého povrchu k objemu a nízká rychlost rozmnožování. Méně než polovina dosavadních studií byla schopna poskytnout konkrétní důkazy o individuálních reakcích na změnu klimatu, takže je zapotřebí více empirického výzkumu. Standardizované návrhy studií jsou nezbytné pro poskytnutí komplexního přehledu těchto kritických reakcí a pro lepší pochopení toho, jak biologická rozmanitost reaguje na výzvy změny klimatu.

Výsledky těchto studií zdůrazňují nejen naléhavost boje proti změně klimatu, ale také potřebu přijmout specializovaná a přizpůsobená ochranná opatření k zajištění přežití druhů netopýrů v jejich přirozeném prostředí.