Evropa plánuje drastické změny: zadržení až do deportace po dobu až 24 měsíců!

Evropa plánuje drastické změny: zadržení až do deportace po dobu až 24 měsíců!

Dne 16. dubna 2025 představila Evropská komise nový návrh směrnice o navracení, která úzce vychází z německé návratové politiky. Tato iniciativa má za cíl urychlit deportace odmítnutých žadatelů o azyl a vytvořit jednotné řešení pro všechny členské země EU. Návrh by mohl znamenat prodloužení vazby před deportací ze současných maximálně 12 měsíců až na 24 měsíců, což se již setkalo se značnou kritikou.

Vědec z Univerzita v Göttingenu zveřejnili na toto téma ověření faktů, které ukazuje, že stávající zásady vracení jsou klasifikovány jako neefektivní. Prof. Dr. Sabine Hess, která projekt vede, tvrdí, že práva na dlouhodobý pobyt pro migranty by byla mnohem efektivnější. Zdůrazňuje, že taková práva by mohla nejen snížit stres, ale také snížit výdaje na zdroje v úřadech.

Pravěk a politický vývoj

Diskuse o nové směrnici o navracení není nová. V loňském roce nebyly návraty řešeny v azylovém a migračním balíčku (CEAS), protože se nepodařilo dosáhnout konsensu mezi členskými státy. S novou většinou se nyní Komise snaží udělat další tlak. Plánované nařízení má zajistit, aby odmítnutí žadatelé o azyl z jednoho státu EU byli uznáváni v ostatních, což usnadňuje deportace. Příkladem toho je, pokud odmítnutý žadatel o azyl z Rakouska cestuje do Německa – v tomto případě by Německo převzalo repatriaci a dostalo od Rakouska finanční kompenzaci.

V praxi by to ale mohlo vést i k výraznému nárůstu zadržování uprchlíků, protože lze nařídit až 24 měsíců vězení. V roce 2024 bylo v Německu již registrováno více než 40 000 lidí, kteří museli opustit zemi. Ve stejném roce vzrostl počet deportací o 22 % oproti předchozímu roku a počet žádostí o azyl klesl o třetinu.

Kritika a obavy

Kritici se obávají, že rozšíření zadržování přistěhovalců by mohlo vést k humanitární krizi. Diskutují se také plány na zřízení „návratových uzlů“ ve třetích zemích. Tato návratová centra by mohla sloužit k odrazování migrantů od vstupu do EU. Země jako Maďarsko a Itálie již vyzvaly k vytvoření návratových center ve třetích zemích, ale mnoho odborníků je skeptických ohledně praktické proveditelnosti těchto modelů.

Jako příklad je uváděn i tzv. albánský model, který by mohl umožnit cizincům žádat o azyl ve třetích zemích. Do těchto návratových středisek je však podle nové úpravy povoleno přivážet pouze odmítnuté žadatele o azyl. Existuje také problém, že některé země původu jsou považovány za nebezpečné, což ztěžuje deportaci.

Podrobnější informace a další výsledky výzkumu viz Univerzita v Göttingenu na jejich webové stránky. Vzhledem k dalekosáhlým změnám ve směrnici EU o navracení osob se teprve uvidí, jak lze plány skutečně realizovat a jaký dopad budou mít na dotčené osoby.