Skleněný mozek v Herculaneu: Senzační objev ve výzkumu sopky!

Skleněný mozek v Herculaneu: Senzační objev ve výzkumu sopky!

Fascinující nález v Herculaneu vrhá světlo na osud města během ničivé erupce Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Vědci z univerzit v Římě (III), Clausthal a Neapol objevili na kultovním místě nezměněnou mrtvolu, jejíž mozek se proměnil v unikátní látku podobnou sklu. Tento objev představuje jediný známý příklad „skleněného mozku“ na Zemi a živě demonstruje destruktivní sílu, která erupci doprovázela. Výsledky rozsáhlé analýzy byly nedávno publikovány v časopise Vědecké zprávy zveřejněno, což dává nový impuls k pochopení událostí v Herculaneu.

Vyšetřování vedl profesor Joachim Deubener z Clausthal University of Technology, jehož cílem bylo dokázat, že se skutečně jedná o sklo, a dále zkoumat vznik této neobvyklé mozkové substance. Použité high-tech metody dosáhly rychlosti ohřevu až 1000 stupňů za sekundu, aby znovu vytvořily extrémní podmínky, které existovaly během erupce. Analýza zjistila, že mozek byl během fenomenálně horkého období zahřátý na nejméně 510 stupňů Celsia, než se rychle ochladil.

Scénář vypuknutí

Výzkumníci rekonstruují, že velmi tenký, ale horký oblak popela dosáhl Herculaneum. Ačkoli tento mrak za sebou zanechal pouze jemný popel, měl katastrofální tepelné účinky, které způsobily zeskelnění mozku oběti. Zjištění jasně ukazují, že takové tenké proudy popela mohou představovat značné nebezpečí i přes jejich malý strukturální dopad. Skutečnost, že mozek a mícha oběti byly při těchto extrémních teplotách zeskelněny, názorně ilustruje nebezpečí, které pyroklastické proudy představují.

Analýza zbytku organického skla objeveného v lebce jiné oběti v roce 2020 podporuje teorii, že mozek se proměnil ve sklo, když oběť zasáhl extrémně horký mrak popela. Tento jev je v přírodě extrémně vzácný a vědci došli k závěru, že podmínky pro něj musí být velmi zvláštní: zásadní jsou vysoké teploty a prudké ochlazení. V Herculaneu zůstalo jen několik koster, protože mnoho obyvatel se snažilo katastrofě uniknout.

Město Herculaneum

Herculaneum, kdysi skromná rybářská vesnice v Neapolském zálivu, stojí v ostrém kontrastu s Pompejemi. Zatímco Pompeje byly zavaleny pemzou a kusy lávy, Herculaneum zažilo jiný druh ničení. Plinius starší ve svých poznámkách popsal, že do města dorazil kolem 18:00. a našel ji již zasypanou. Obyvatelé, kteří prchali v naději na bezpečí, byli často zaskočeni bouřlivými plyny, dosahujícími teplot přes 500 °C.

Nedávné vykopávky odkryly důkazy o několika stovkách koster v kůlně na lodě a dalších částech města. Prohlídka těchto mrtvol ukázala, že lidé zemřeli během několika sekund na náhlé selhání mnoha orgánů, což prokázalo účinky pyroklastických toků. Navzdory zničení byl stav Herculanea uchování jedinečný, zachoval se nábytek, oblečení a dokonce i papyry. Teplo spálilo mnoho svitků, ale přesto je zachovalo, což umožnilo jejich dekódování pomocí moderních technik.

Stručně řečeno, vědecké poznatky o mozku mrtvoly v Herculaneu poskytují nejen hluboký vhled do katastrofických účinků erupce Vesuvu, ale také přispívají k výzkumu vulkanismu a předcházení katastrofám. Podrobné analýzy potvrzují nebezpečí, která představují pyroklastické toky, a vrhají světlo na to, jak takové události utvářely lidskou historii.