Hlad a podvýživa: Skrytá krize v Německu odhalena!

Hlad a podvýživa: Skrytá krize v Německu odhalena!

Přibližně dvě miliardy lidí na celém světě trpí středně závažným až závažným nedostatkem potravin a nedostatkem mikroživin. Tato alarmující čísla jsou výsledkem komplexního šetření, které provedl výzkumný tým na adrese Univerzita v Göttingenu byla provedena ve spolupráci s Misereor. Nově vyvinutá metoda měření chudoby zohledňuje přístup ke zdravým potravinám a ukazuje, že v roce 2022 žilo v chudobě 2,3 až 2,9 miliardy lidí. Na rozdíl od tradičních měření, která vztahují pouze 7 procent celosvětové chudoby na jiné regiony než je Afrika a jižní Asie, nový přístup identifikuje 29 až 35 procent chudoby v těchto oblastech.

Statistiky ukazují, že dvě třetiny lidí klasifikovaných jako chudí žijí v subsaharské Africe. Jonas Stehl, doktorand na univerzitě v Göttingenu, také zdůrazňuje, že mnoho lidí, kteří nejsou považováni za extrémně chudé, stále nemá přístup k dostatečné výživě. Vyzývá k revizi přístupu Světové banky k chudobě.

Výživové návyky a sociální nerovnosti

V Německu je patrná rostoucí spotřeba rychlého občerstvení, polotovarů a sladkostí. Lidé s nízkými příjmy a nižším vzděláním mají horší stravu než bohatší skupiny. Sociolog Paul Nolte uvádí, že hlavním problémem sociálně slabých vrstev není chudoba samotná, ale nadměrná konzumace rychlého občerstvení a televize. V důsledku toho existuje jasná souvislost mezi nízkým příjmem, nízkým vzděláním a vyšším rizikem nadváhy.

Studie ukazují, že sociálně slabí lidé konzumují méně čerstvého ovoce, zeleniny a nízkotučných výrobků. V jejich domácnostech se častěji vyskytují potraviny jako konzervy, tučné maso a zpracované produkty. Sazba Hartz IV navíc nestačí na kompletní stravu, která je v průměru o třetinu dražší než „levná“ strava. To zhoršuje problém, že finanční chudoba ovlivňuje nutriční chování, ale ne vždy vede k podvýživě.

The Dietní návyky z těchto domácností ukazují, že každodenní problémy často odsouvají otázku zdravé výživy do pozadí. Spotřeba potravin je silně ovlivněna cenou, která brání rozhodování o nákupu a přístupu ke zdravým potravinám. Úklidové dovednosti a povědomí o zdravém stravování hrají zásadní roli ve zdravém životním stylu.

Globální potravinové krize a mocenské vztahy

Globální potravinovou situaci zhoršují nejen lokální problémy, ale také nerovnoměrné rozdělení moci a zdrojů v globálním potravinovém systému. Podle studie, která v Globální index hladu se diskutuje, hladovějící a podvyživení lidé jsou často ze sociálně, ekonomicky a politicky marginalizovaných skupin. Mezi 800 miliony lidí hladoví a třetina dospělé populace má nadváhu. To jde často ruku v ruce s tím, že se plýtvá třetina všech potravin.

Tyto nerovnosti nejsou náhodné, ale vznikají od různých aktérů v potravinovém systému. Dominantní roli zde hrají nadnárodní potravinářské společnosti a agrobyznysu. Tento vývoj by měl být také vnímán v kontextu cílů Organizace spojených národů eliminovat hlad a podporovat zajišťování potravin. SDGs však neberou v úvahu různé formy podvýživy, které jsou úzce spjaty s mocenskými vztahy.

K řešení těchto naléhavých problémů je zdůrazněna potřeba systematické analýzy mocenských vztahů v potravinovém systému doprovázená iniciativami, které se snaží změnit kontrolu nad systémem. Taková hnutí obhajují potravinovou suverenitu a spravedlnost a pokoušejí se zpochybnit dominanci velkých korporací.