Změna klimatu ohrožuje bukové lesy: očekává se pokles růstu až o 50 %!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Výzkum univerzity v Göttingenu o vlivu klimatu na bukové lesy: Studie ukazuje pokles srážek a růstu.

Forschung der Uni Göttingen zur Klimawirkung auf Buchenwälder: Studie zeigt Rückgang der Regenmenge und Wachstum.
Výzkum univerzity v Göttingenu o vlivu klimatu na bukové lesy: Studie ukazuje pokles srážek a růstu.

Změna klimatu ohrožuje bukové lesy: očekává se pokles růstu až o 50 %!

Dopady změny klimatu na evropské bukové lesy jsou vážné i znepokojivé. Výzkumný tým z Univerzita v Göttingenu provedla komplexní studii, která měla prozkoumat, jak distribuce srážek a změna klimatu ovlivňují tyto důležité lesní ekosystémy. Studie se zaměřila na bukový les poblíž Ebergötzenu, kde bylo během sedmi let instalováno 30 dešťových senzorů a zařízení pro sběr listí. Výsledky ukazují roční pokles podílu deště dopadajících na zem o 5,75 procenta.

Údaje byly zveřejněny ve vědeckém časopiseEnvironmental Research Communicationszveřejněné a odrážejí rostoucí variabilitu rozložení srážek v Evropě. Je pozorováno snížení množství srážek a trvání jednotlivých dešťových událostí, ale zvýšení intenzity. Přestože toto oddělení pohybů vody v lesním ekosystému v současnosti nevede k akutnímu poškození stromů, do budoucna se očekává rostoucí heterogenita v půdní vlhkosti a aktivitě mikroorganismů.

Růstové problémy buku lesního

buk evropský (Fagus sylvatica) je ústřední dřevinou evropských listnatých lesů. Jeho vývoj je bohužel silně ovlivněn změnou klimatu; Zejména v jižní Evropě se růst za posledních 60 let snížil až o 20 procent. Tuto alarmující informaci poskytl science.de pokud. Prognózy ukazují, že tento pokles bude v nadcházejících desetiletích narůstat, zatímco těch pár zisků v severní Evropě nemůže vyrovnat ztráty ve zbytku Evropy.

Buk obecný je v Německu nejrozšířenější listnatou dřevinou a zabírá kolem 15 procent lesní plochy. Téměř 100 oblastí bukového lesa v 18 evropských zemích je dokonce zapsáno na seznamu přírodního dědictví UNESCO. Studie vedená Edurne Martinez del Castillo z univerzity v Mohuči zkoumala růst na 324 místech a analyzovala přes 780 000 měření letokruhů za několik desetiletí.

Výsledky ukazují, že růst buku se za posledních 60 let zpomalil. Zatímco v severních oblastech Dánska, Norska a Švédska byl pozorován určitý růst, buky v jižní Evropě čelily výraznému poklesu růstu. To je zvláště umocněno kombinací rostoucích teplot a klesajících srážek se současnými vlnami veder.

Dlouhodobé prognózy a adaptační strategie

Budoucnost bukových lesů vypadá s ohledem na klimatické změny chmurně. I v optimistických klimatických scénářích, jako např Meteogiornale Podle zpráv se v jižní Evropě mezi lety 2020 a 2050 očekávají ztráty růstu až 30 procent. V méně příznivém scénáři by tempo růstu ve střední Evropě mohlo klesnout o 20 až 30 procent a v jižní Evropě dokonce o více než 50 procent. Tyto děsivé předpovědi zdůrazňují potřebu naléhavých opatření k přizpůsobení lesů měnícím se klimatickým podmínkám.

Z dlouhodobého hlediska může být zavádění druhů dřevin odolných vůči suchu, jako jsou duby, dokonce nezbytné ke zmírnění dopadů změny klimatu a podpoře biologické rozmanitosti. Zvýšená genetická a strukturální rozmanitost v lesích by také mohla pomoci výrazně snížit rizika pro ekosystémy a zabránit kolapsu těchto cenných prostředí.

Bukové lesy jsou nejen ekologicky a ekonomicky významné, ale hrají také ústřední roli ve vodním hospodářství a regulují koloběh uhlíku. Vyžadují vlhkou atmosféru s rovnoměrně rozloženými srážkami a dobře odvodněnou půdou. Je proto nezbytné, aby byla přijata vhodná ochranná opatření k zabezpečení těchto cenných stanovišť.