Nový profesor v Hildesheimu: jazykový výzkum s okem do budoucnosti!

Nový profesor v Hildesheimu: jazykový výzkum s okem do budoucnosti!

Prof. Dr. Elisabeth Reber zastává od 1. února 2025 profesuru anglické lingvistiky na univerzitě v Hildesheimu. Předtím působila jako zastupující profesorka na téže univerzitě téměř tři semestry. Reber má široký akademický základ, který získala na Univerzitě Ludwiga Maximiliana v Mnichově, kde do roku 2002 studovala anglickou lingvistiku, středověkou literaturu, severskou filologii a mezikulturní komunikaci. Doktorát získala v roce 2008 na Univerzitě v Postupimi se zaměřením na interakční analýzu.

Reber se ve svém výzkumu zaměřuje na afektivitu v rozhovorech. Zvláštní pozornost věnuje autentickým anglickým telefonickým rozhovorům a zkoumá, jak se citoslovce a klikání používají k vyjádření afektivity. Zjistila, že rozhovory mají systematickou strukturu a že jejich pořadí lze velmi přesně analyzovat.

Akademická kariéra a výzkumné zájmy

Po dokončení doktorátu byla Reber v letech 2011 až 2023 akademickou radní na univerzitě ve Würzburgu. V letech 2012 až 2019 vedla síť financovanou DFG pro multimodalitu a ztělesněnou interakci. V roce 2016 získala výzkumný grant DFG, který jí umožnil zůstat na University of California v Santa Barbaře. Její habilitační práce se zabývala změnou citačních stylů v britské Dolní sněmovně. Reber také vyvinul výzkumný projekt o jazykových praktikách při soudních jednáních, který zkoumá používání jazyka ve 20. a 21. století i geografické rozdíly mezi anglicky mluvícími zeměmi.

Vzrušujícím aspektem jejího výzkumu jsou formální kontexty, ve kterých pozoruje, že jazyk se stává stále neformálnějším. Zvláštní pozornost věnuje formám oslovování, které používají soudci Nejvyššího soudu ve Spojených státech a Austrálii. Ve svém výzkumu také plánuje použít metody podporované umělou inteligencí, aby pokročila v automatickém rozpoznávání řeči pro přepisy. V nadcházejícím letním semestru nabídne Reber seminář o digitální interakci, který podporuje kritické zapojení AI ve vědě.

Změna jazyka

Ústředním tématem lingvistiky je neustálá změna jazyka a slovní zásoby. Redakční tým Duden zařadil kolem 3000 nových přírůstků do 28. vydání Duden z roku 2020, které obsahuje více než 148 000 klíčových slov. Nejnovější slova jako „Covid-19“ nebo „genderová hvězdička“ odrážejí společenské změny. Vzorec používání v běžném jazyce je zásadní pro vstřebávání nových termínů, což ukazuje, jak dynamický jazyk je.

Zvláště aktuálním tématem je genderově citlivý jazyk, který nabývá na významu ve společnosti i lingvistice. Pět profesorů z Bielefeldské univerzity se tímto tématem intenzivně zabývá a analyzuje roli jazykových kategorií ve vnímání a genderových stereotypech. Používání genderově citlivých frází jako „Studenti“ nebo „Studenti“ má za cíl oslovit všechna pohlaví, na rozdíl od generického maskulinu.

Diskuse o genderově citlivém jazyce také zdůrazňuje výzvy v praktické aplikaci, jako je genderová hvězdička, která má zabránit nejednoznačnosti. Profesoři z různých oborů ukazují, jak důležité je empiricky zkoumat tyto aspekty jazyka bez stanovení přísných pravidel.

Celkově se zdá, že jazyk zůstává živým a dynamickým systémem, utvářeným společenskými změnami a vědeckými poznatky. Výzkum Elisabeth Reber a dalších zajišťuje, že změna jazyka je nejen zdokumentována, ale také pochopena.