Ochrana oceánů: Nové cíle pro biologickou rozmanitost dohodnuté do roku 2030!

Ochrana oceánů: Nové cíle pro biologickou rozmanitost dohodnuté do roku 2030!

Mezinárodní tým vedený Janem-Claasem Dajkou z Helmholtzova institutu pro funkční mořskou biodiverzitu (HIFMB) nedávno zkoumal účinnost cílů v oblasti biodiverzity přijatých v roce 2022. Tyto cíle podepsalo mnoho zemí jako součást Kunming-Montreal Global Biodiversity Framework. Smlouva požaduje, aby do roku 2030 bylo chráněno alespoň 30 procent celosvětové pevniny a moře. To představuje výrazné zlepšení oproti cílům z Aichi přijatým v roce 2010, které byly kritizovány jako nedostatečné kvůli mnoha neměřitelným usnesením. Dajka zdůrazňuje, že Kunmingsko-montrealská smlouva nabízí nový strategický plán s pevnými, vědecky podloženými cíli.

Současná studie analyzovala vědecké práce o biologické rozmanitosti moří a také politické dohody mezi lety 2010 a 2020. Vědci identifikovali šest důležitých proměnných biologické rozmanitosti, které jsou klíčové pro sledování biologické rozmanitosti moří. Patří mezi ně prostorové rozšíření druhu, genetická variabilita, vnější charakteristiky a struktura ekosystémů. Studie zdůrazňuje, že základní ukazatele, jako je počet druhů a genetická rozmanitost, jsou zásadní pro pokrok v ochraně přírody. Sekundární třídy, jako je struktura a funkce ekosystému, jsou také důležité, ale neměly by být přehnaně zdůrazňovány. Dajka vyzývá politické instituce, aby tato zjištění implementovaly vytvořením vhodných indikátorů na národní úrovni a přijetím vědecky podložených opatření.

Globální úsilí o biologickou rozmanitost

V rámci této studie se v roce 2025 v Montrealu v Kanadě konala 15. světová konference o přírodě, na které státy, které jsou smluvními stranami Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD), rozhodly o „Globálním rámci pro biologickou rozmanitost“. Hlavním cílem je zastavit ztrátu biologické rozmanitosti do roku 2030 a zvrátit trend. To zahrnuje dlouhodobé cíle do roku 2050 a také 23 konkrétních cílů pro rok 2030. Kromě požadavku na ochranu alespoň 30 procent půdy a vody také zdůrazňuje, že je třeba chránit práva původních obyvatel a místních komunit. Do roku 2030 by mělo být přírodě navráceno 30 procent poškozených ekosystémů na souši a v moři.

Financování hraje v tomto úsilí klíčovou roli. Země globálního severu se zavázaly do roku 2025 investovat 20 miliard dolarů ročně do globálního jihu a očekává se, že tato částka vzroste na 30 miliard dolarů ročně do roku 2030. Celkově je cílem do roku 2030 celosvětově investovat 200 miliard dolarů ročně do ochrany biologické rozmanitosti.

Hrozby pro mořskou biodiverzitu

Vědci z celého světa varují před hrozbou pro mořskou biodiverzitu. Podle průzkumu Marine Stewardship Council (MSC) více než dvě třetiny z 60 dotázaných oceánských expertů považují změnu klimatu za největší hrozbu pro zdraví moří. Mezi další rizika patří nadměrný rybolov a změny mořských stanovišť. Přesto je 45 procent respondentů optimistických, protože vidí pokrok ve výzkumu a politice. K zajištění zdraví oceánů je však zapotřebí rychlejší a ambicióznější mezinárodní akce.

Regionální přístupy k udržitelnému řízení rybolovu již vykazují pozitivní výsledky a MSC vyzývá k podpisu Globální dohody o ochraně biologické rozmanitosti na volném moři (BBNJ). Aby dohoda vstoupila v platnost, musí se k ní připojit nejméně 60 států. Ústředním aspektem této dohody je ochrana biologické rozmanitosti v mořských oblastech, které leží mimo národní teritoriální vody. Dr. Beth Polidoro z MSC zdůrazňuje potřebu podporovat udržitelný rybolov a vytvářet vhodné politické rámce.

Souhrnně lze konstatovat, že současný vývoj a výsledky výzkumu jasně ukazují, že globální politika se v oblasti ochrany biologické rozmanitosti zlepšila. Výzva je však velká a potřeba opatření k zajištění biologické rozmanitosti moří zůstává naléhavá.