Jazyk spojuje: Mezinárodní setkání v Hildesheimu o jazykovém výzkumu

Jazyk spojuje: Mezinárodní setkání v Hildesheimu o jazykovém výzkumu

V září 2025 se na univerzitě v Hildesheimu konalo „Talking September“, pozoruhodná událost pro mezinárodní jazykový výzkum. Na Katedře jazyka a informačních věd se konaly čtyři vědecké konference. Účastníci z více než deseti evropských zemí a také z USA, Mexika, Číny a Saúdské Arábie se sešli na místě i online. Témata konferencí zahrnovala centrální vývoj, budoucí otázky a inovativní řešení týkající se tématu jazyka.

Jedním z vrcholů byla konference KONVENS, která se zaměřila na příležitosti a výzvy umělé inteligence ve výpočetní lingvistice. Byly zde diskutovány ústřední otázky etiky, aplikace strojového učení a problém diskriminačního jazyka. Byla zdůrazněna důležitost vysvětlitelné umělé inteligence a nových zdrojů korpusu, aby přispěly k sociální participaci. Další důležitou součástí „Talking September“ byla konference UCCTS, která diskutovala o propojení translatologie a kontrastivní lingvistiky.

Inovativní přístupy v lingvistice

Na UCCTS se diskutovalo o inovativních metodách, jako je sledování očí a strojové učení. Probíhaly intenzivní debaty o efektivním a neškodném využití AI v překladatelském procesu, stejně jako o zvážení klasických forem překladu a bezbariérové ​​komunikace. Kromě toho se konala konference EBSN, která se zabývala Beat Generation a významem literárních překladů pro identitu, protest a globální sítě.

Výroční konference Společnosti pro aplikovanou lingvistiku (GAL) se zabývala migrací, mnohojazyčností a využitím AI v didaktice jazyků. Jako základ pro společenskou participaci byl zdůrazněn výzkum konverzace a mediální lingvistiky a také výchova k demokracii. Výsledek tohoto velkého počtu konferencí je jasný: Jazyk aktivně utváří společenský vývoj. Začleňování, mnohojazyčnost a sociální soudržnost jsou za současných sociálních a politických okolností stále důležitější.

Pokroky a výzvy ve strojovém překladu

Nedávná setkání také upozornila na pokroky ve strojovém překladu, který se díky vývoji v oblasti umělé inteligence výrazně zmocnil. Neuronové sítě jsou pro tento vývoj klíčové, protože napodobují strukturu lidského mozku a vyžadují velké množství dat pro trénink. Tato technologie neuronového strojového překladu (NMT), která se dnes používá, se ukázala jako výrazně efektivnější než předchozí metody založené na pravidlech, které často selhávaly kvůli složitým strukturám přirozených jazyků.

Kvalita těchto překladů se zlepšila natolik, že Microsoft v roce 2018 oznámil, že jejich neurální překladový systém dosáhl „lidské parity“ při překladu čínštiny do angličtiny. Problémy však přetrvávají, zejména nejednoznačnost a nedostatek kontextu přirozených jazyků. Navzdory těmto překážkám je strojový překlad považován za užitečný nástroj pro základní porozumění cizojazyčným textům.

Cloudové překladatelské služby jsou navíc dostupné prostřednictvím mobilních zařízení. In-ear překladače, jako jsou Google Pixel Buds, umožňují ústní komunikaci, ale jsou také náchylné k chybám. Projekty jako Human Language Project a projekt EU INTERACT se zaměřují na využití strojového překladu pro sociální zapojení a na další vývoj softwaru.

Stručně řečeno, osvojení cizích jazyků zůstává důležité pro podporu přímé komunikace a mezikulturní empatie. Konference „Talking September“ působivě ilustrují, jak úzce je téma jazyka spojeno se společenským vývojem a aktuálními výzvami. Pokroky v oblasti umělé inteligence a strojového překladu nabízejí příležitosti a zároveň je potřeba nezanedbávat lidské překladatele pro kreativní a kulturní nuance.