Vědci z univerzity v Hildesheimu boří kulturní hranice!

Vědci z univerzity v Hildesheimu boří kulturní hranice!

6. května 2025 v 16:29 byl oznámen významný vývoj v interkulturní filozofii. Kolegiální výzkumná skupina na univerzitě v Hildesheimu, financovaná německou výzkumnou nadací, si dala za cíl rozbít eurocentrický pohled na filozofii. Děje se tak ve spolupráci s učenci z celého světa, abychom získali širší pohled na filozofické otázky a tradice. Ústředním hráčem této výzkumné skupiny je mladší profesor Dr. Sool Park, který hovoří o výzvách přenosu filozofických myšlenek mezi různými jazyky a zároveň se dívá na filozofické tradice mimo psaný jazyk.

Dr. Park, narozený v Jižní Koreji v roce 1986, vystudoval filozofii, matematiku a srovnávací literaturu v Mnichově. Učil na Korejské vojenské akademii a doktorát získal na univerzitě v Hildesheimu v roce 2021. Od října 2023 je na téže univerzitě mladším profesorem interkulturní filozofie. Ve svém výzkumu se Park věnuje německé i východoasijské filozofii a do korejštiny přeložil významná díla velikánů jako Wittgenstein, Nietzsche a Hölderlin. Jeho akademickou dráhu charakterizuje nedostatek kontaktu s mimoevropskou filozofií během studií v Mnichově, což ho vedlo k intenzivnímu studiu východních a indických filozofických tradic během doktorandského studia.

Výzkumné přístupy a otázky

Výzkumná skupina také zvažuje význam různých filozofických tradic v současném globalizovaném světě. Při úvahách o dialogu mezi filozofií a kulturními rozdíly se výzkum zaměřil na tři základní otázky: určení relevantních kulturních rozdílů, reflexe vlastní historie a metodologie filozofie a vztah filozofie k jiným disciplínám. Relevantním příkladem jsou teze o interkulturní filozofii, které zdůrazňují potřebu rekonstituovat filozofii v dialogickém procesu.

Diskuse o interkulturní filozofii se často točí kolem stereotypního vnímání a způsobu popisu cizích kultur. V kontextu moderní filozofie jsou stereotypní kategorie jako „barbarský“, „exotický“ a „pohanský“ zpochybňovány, aby se podpořilo lepší porozumění mezi kulturami. Interkulturní filozofie by proto mohla být vnímána jako prostředek podpory sociální soudržnosti řešením migrace a kulturní výměny.

Pohled do budoucnosti

Potřeba přehodnotit humanitní vědy a zejména filozofii v kontextu globalizace je stále jasnější. Zapojení se do jiných přístupů k myšlení a otevření filozofického diskursu je zásadní pro rozvoj plodných konceptů pro budoucí kulturu. Otázka, které tradiční myšlenky a koncepty jsou životaschopné pro budoucí kultury, se proto stává stále aktuálnější.

Práce Dr. Parka a iniciativy univerzitní výzkumné skupiny na univerzitě v Hildesheimu jsou důležitými kroky tímto směrem. Skupina nejen přispívá k interkulturní filozofii, ale také zpochybňuje stávající normy a postupy ve filozofii, které jsou často silně eurocentrické. Mezikulturní filozofie by se mohla ukázat jako rozhodující síla v globální výměně myšlenek a ve snaze dosáhnout lepšího porozumění mezi různými kulturami. Zvýšená integrace globálních filozofických tradic bude zásadní pro vytvoření filozofie jako vědy o rozmanitosti.

Souhrnně lze říci, že interkulturní filozofie představuje dynamický a perspektivní výzkumný obor, který si klade za cíl vytvořit hlubší porozumění rozmanitým světovým filozofickým tradicím a tím také zpochybnit vlastní eurocentrický pohled. Vzhledem ke globálním výzvám, kterým lidstvo čelí, je třeba doufat, že mezikulturní filozofie poslouží jako platforma pro dialog a spolupráci.

Pro více informací navštivte webové stránky společnosti University of Hildesheim, Academia.edu (1990–2001) a Academia.edu (2003).