Budoucnost práce: Göttingenská výzkumná síť určuje nové trendy!
Nová výzkumná síť na univerzitě v Göttingenu zkoumá globální virtuální spolupráci v digitálním věku, kterou financuje DFG.

Budoucnost práce: Göttingenská výzkumná síť určuje nové trendy!
Univerzita v Göttingenu spustila novou mezinárodní výzkumnou síť, která se zabývá budoucností práce v digitálním věku. Ve spolupráci s univerzitou v Osnabrücku bude v příštích dvou letech provádět výzkum 15 mladých vědců z různých německých a mezinárodních univerzit. Tato síť je financována německou výzkumnou nadací (DFG) částkou přibližně 35 000 eur a jejím cílem je prozkoumat měnící se dynamiku globální virtuální spolupráce.
Toto téma je zvláště aktuální vzhledem k rostoucímu využívání virtuálních forem spolupráce. Klasické formy mobility jako zahraniční zakázky a služební cesty jsou stále častěji nahrazovány digitálními formáty. Digitální transformace a pandemie Covid-19 tuto změnu urychlily. Tento výzkum je však často prováděn izolovaně v rámci jednotlivých oborů, což má za následek ztrátu důležitých perspektiv a náhledů.
Cíl sítě
Síť se řídí interdisciplinárním a integrativním přístupem řízení. Jeho cílem je zaplnit mezery ve výzkumu kombinací mezinárodního managementu, podnikových informačních systémů a řízení lidských zdrojů. V rámci své práce si členové kladou tři hlavní otázky: Jaké jsou „globální“ aspekty globální virtuální práce? Jak digitální nástroje mění globální práci? A co znamená práce ve stále více digitalizovaném a globalizovaném světě? Členové sítě by měli mít prospěch z přednášek hostů, pracovních skupin a společných publikací.
Mezinárodně spolupráci ve výzkumu a inovacích podporuje EU, která si klade za cíl posílit mezinárodní partnerství se svou „Globální koncepcí výzkumu a inovací“ zavedenou v roce 2021. Cílem je vyvíjet inovativní řešení pro zelené a digitální změny i v sektoru zdravotnictví. První dvouletá zpráva o provádění této strategie ukazuje, že bylo dosaženo pokroku, zejména prostřednictvím nových ustanovení o přidružení zemí mimo EU v rámci programu Horizont Evropa. Tento vývoj je zásadní pro pokrok v multilaterální spolupráci a pro vývoj vědecky podložených řešení globálních výzev, jako je zlepšení zdravotní bezpečnosti a reakce na krize.
Role a strategie Německa
V národním kontextu spolková vláda zdůrazňuje význam internacionalizační strategie, jejímž cílem je přeshraniční přeshraniční vzdělávání, věda a výzkum. Německo jako největší evropský výzkumný stát hraje ústřední roli v evropské spolupráci, zejména pokud jde o důležité otázky, jako je změna klimatu a pandemie. Evropská zelená dohoda, předložená v prosinci 2019, si klade za cíl učinit hospodářství EU klimaticky neutrálním do roku 2050 a spojuje hospodářskou politiku s ochranou životního prostředí a klimatu.
Současné politické diskuse rovněž zdůrazňují potřebu aktivního utváření bilaterální a multilaterální spolupráce. S ohledem na globální výzvy a geopolitické přesuny moci je mezinárodní výměna ve výzkumu a vzdělávání považována za klíčovou pro zajištění budoucnosti evropského a německého výzkumného a inovačního systému.
Toto komplexní úsilí o podporu mezinárodní spolupráce ve výzkumu a inovacích ukazuje, že jak národní, tak mezinárodní aktéři táhnou za jeden provaz, aby čelili výzvám 21. století.
Další informace o mezinárodní výzkumné síti na univerzitě v Göttingenu, Univerzita v Göttingenu a také o strategii EU pro mezinárodní spolupráci ve výzkumu a inovacích, můžete Zpráva o strategii EU a Federální zpráva o mezinárodní spolupráci vidět.