Německo na pokraji: ekonomická krize a federální volby v centru pozornosti!
Zjistěte, jak Univerzita v Paderbornu analyzuje současnou hospodářskou krizi a o jakých politických opatřeních se diskutuje.

Německo na pokraji: ekonomická krize a federální volby v centru pozornosti!
Předčasné federální volby se v Německu uskuteční 23. února 2025. Ústředním tématem předvolební kampaně je pokračující ekonomická krize, která zemi v posledních letech velmi zasáhla. Podle zprávy společnosti Univerzita v Paderbornu Německý hrubý domácí produkt (HDP) se v roce 2024 již druhým rokem po sobě zmenšoval – tento pokles byl naposledy pozorován v letech 2002 a 2003. Ekonomická fakulta Univerzity v Paderbornu současnou situaci intenzivně analyzuje.
Ekonomická situace má vliv i na politické klima. Přibližně 5,5 milionu lidí pobírá občanské dávky, z nichž 1,5 milionu je práce neschopných. Diskuse o penězích občanů je vzrušená, návrhy sahají od zrušení až po přísnější požadavky. 1,7 milionu nezaměstnaných pobírá občanskou dávku ve standardní výši, což vyvolalo další debatu o možných škrtech. Tyto škrty by mohly mít potenciálně nepříznivé dopady na ekonomiku, varují odborníci.
Ekonomické výzvy
Recesní vývoj německé ekonomiky se jasně odráží v posledních číslech. Ekonomický výkon se v roce 2024 ve srovnání s předchozím rokem snížil o 0,2 procenta a míra nezaměstnanosti vzrostla na 6 procent, zatímco počet pracovních míst se sociálním zabezpečením vzrostl, ale zůstal vysoce závislý na průmyslu. The denní zprávy zdůrazňuje, že boom spotřeby, který je často považován za řešení, se nerealizoval. Kupní síla se neobnovila a očekávaný vývoj v roce 2025 podléhá další nejistotě.
Prognózy na příští rok ukazují na nulový růst, který by mohl být ovlivněn i politickými opatřeními. Rozdílné přístupy hospodářské politiky stran – Unie a FDP se zaměřují na daňové úlevy a méně byrokracie, zatímco SPD a Zelení vkládají do hry „Německý fond“ na podporu investic – by mohly být pro nadcházející měsíce rozhodující.
Rostoucí náklady a investice
Ústředním problémem jsou vysoké ceny energií. Zejména pro malé a střední průmyslové podniky klesla roční průměrná cena elektřiny v roce 2024 na zhruba 17 centů za kWh, což dále zvyšuje tlak na firmy. Odborníci z univerzity v Paderbornu podotýkají, že k rozšíření výrobní a síťové infrastruktury jsou nutné vysoké investice. Prognózy také naznačují pokles nákupů elektřiny v příštích pěti letech.
Systémy EU pro obchodování s emisemi pokrývají téměř 40 procent emisí skleníkových plynů v Evropě, což společnostem dává příležitost snížit své emise a obchodovat s povolenkami na trhu. Tato strategie by mohla pomoci řešit vysoké ceny energií, ale neshody ohledně ekonomických reforem přetrvávají.
Dalším tématem jsou daňové úlevy, které by podle prof. Dr. Jense Müllera mohly najít schválení, pokud by měly pozitivní dopad na pracovní místa. V roce 2023 pracovníci odpracovali v průměru 13,2 hodiny placených přesčasů, což dále přiživovalo diskusi o zdanění právnických osob a potřebě úlev.
Výhled na rok 2025 je ambivalentní: klesající klíčové úrokové sazby od Evropské centrální banky by mohly zadlužení usnadnit a stavební úrokové sazby již byly sníženy, což staví potenciální stavebníky do příznivé pozice.
Celkově zůstává ekonomická situace v Německu napjatá, protože se politické strany připravují na federální volby. Výzvy jsou různorodé, ale odborníci z University of Paderborn a další ekonomičtí analytici pracují na nalezení řešení, která by přinesla udržitelný obrat.