Vznik eliptických galaxií: Nový pohled na vesmír

Vznik eliptických galaxií: Nový pohled na vesmír

Velký třesk, ke kterému došlo před 13,8 miliardami let, znamená začátek našeho času, prostoru a hmoty. Tato základní kosmologická pravda je dnes intenzivněji zkoumána, zejména prostřednictvím práce prof. Dr. Pavla Kroupy a Dr. Edy Gjergo, kteří se zaměřují na vznik eliptických galaxií. Jejich studie ukazují, že 380 000 let po Velkém třesku se zformovaly první atomy a vesmír se stal průsvitným, což vedlo ke vzniku záření kosmického pozadí. Toto záření lze i dnes detekovat vysoce citlivými dalekohledy, jako jsou např uni-bonn.de hlášeno.

Vědci si uvědomili, že eliptické galaxie vznikly v raných fázích vesmíru a vytvořily velké množství hvězd. Tato zrození galaxií, která trvala jen několik set milionů let, jsou v kosmologickém měřítku krátká. Ústředním aspektem jejich práce je měření vzdálenosti mezi těmito galaxiemi a výpočet doby, kdy se vytvořily. Je zajímavé, že část záření kosmického pozadí může pocházet z těchto prvních struktur, přičemž Kroupa předpokládá, že by to mohlo být kolem 1,4 procenta.

Kosmologické pozadí

Měření ukazují, že záření pozadí není homogenní; spíše vykazuje malé, ale významné rozdíly v intenzitě. Tyto variace naznačují, že hmotný plyn nebyl po Velkém třesku distribuován rovnoměrně, což vedlo ke vzniku galaxií. Kolísání radiace pozadí je pouze několik tisícin procenta. Takové výsledky vyvolávají otázky a potenciálně zpochybňují standardní model kosmologie. Možná bude nutné přehodnotit historii vesmíru, říká Kroupa.

Další oblastí výzkumu jsou gravitační vlny, které byly intenzivněji studovány od prvních experimentů Josepha Webera v 60. letech minulého století. Tyto vlny, které původně teoreticky předpověděl Albert Einstein, nabízejí nové způsoby měření kosmických událostí, jako jsou kolabující hvězdy a černé díry. První měření v posledních dvou desetiletích byla průlomová a ukázala, že systémy jako LIGO v USA a Virgo v Evropě jsou schopny registrovat tak jemné signály. Hlasitý thphys.uni-heidelberg.de Tyto systémy jsou klíčové pro další rozvoj astronomie.

Budoucí perspektivy

Současné a budoucí projekty detekce gravitačních vln zahrnují další vývoj a zdokonalené technologie. Patří mezi ně výkonnější lasery a větší dalekohledy, stejně jako inovativní přístupy, jako je LISA, plánovaný vesmírný projekt plánovaný na start v roce 2010. Bude sestávat ze tří satelitů uspořádaných do speciální formace pro měření vzdáleností mezi testovacími hmotami s přesností na úrovni pikometrů. Tyto pokroky by mohly poskytnout základní vhled do vesmíru a událostí bezprostředně po velkém třesku, které z toho vznikly mezdata.de je podporováno.