Pohled zpět na Rüdigera Frohna: Život ve službách spravedlnosti!

Pohled zpět na Rüdigera Frohna: Život ve službách spravedlnosti!

Rüdiger Frohn, narozený v roce 1950, prošel důležitou životní cestou, která ho z Porúří univerzity v Bochumi zavedla až do nejvyšších pater německé politiky. Po studiu práv na univerzitě v Bochumi, kde zdůrazňuje, že školení nevyžadovalo soukromé učitele, zahájil Frohn svou kariéru soudce v roce 1979. Tato akademická nadace vytvořila vynikající základ pro jeho pozdější politickou kariéru, která začala v 80. letech.

Jeho politická kariéra odstartovala v roce 1985, kdy byl převeden do státního kancléřství Severního Porýní-Vestfálska pod vedením premiéra Johannese Raua. Jen o deset let později, v roce 1995, se stal státním tajemníkem a šéfem státní kanceláře. V letech 1999 až 2004 byl Frohn vedoucím kanceláře spolkového prezidenta. Během této doby byl odpovědný nejen za chod úřadu, ale také za zastupování Německa v různých společenských a politických záležitostech.

Rady pro budoucí generaci

Frohn se ohlíží zpět na dobu, kdy byl studentem, a dává důležité rady současným studentům. Věří, že je zásadní podporovat zvědavost a kritické myšlení. Zdůrazňuje, že by si studenti měli stanovit jasné cíle a svědomitě za nimi jít. Poukazuje také na odpovědnost, která přichází s akademickou svobodou a sociální angažovaností. Během jeho působení na univerzitě v Porúří školení nejen podporovalo právní znalosti, ale také povědomí o sociálním dopadu práva.

Frohn rád vzpomíná na svá studia, která se vyznačovala intenzivní prací v právnické knihovně a peer learningem. Vrcholem byly nejen akademické výzvy, ale také setkání se spolužáky, kteří společně slavili a užívali si dobrého jídla v jídelně. Tyto zkušenosti formovaly nejen jeho akademickou kariéru, ale i lidský rozvoj.

Akademická svoboda a zodpovědnost

Akademická svoboda, pojem hluboce zakořeněný v historii univerzit, popisuje nejen svobody, ale také odpovědnost za univerzity, učitele, administrativu a studenty. Tento termín má historické kořeny ve starověké platónské akademii a nadále se vyvíjel v průběhu staletí, zejména během reformace a osvícenství. V Německu byl tento princip zakotven v základním zákoně, kde potvrzuje svobodu bádání a svobodu studia.

Zvláštní pozornost je věnována současné situaci akademické svobody v Německu, která klesla na 27. místo v Indexu akademické svobody 2025. To vyvolává otázky ohledně nezávislosti univerzit, zejména v kontextu modelů veřejného a soukromého financování. Vysoké školy jsou podle základního zákona autonomní, což jim umožňuje určitou míru svobody při jmenování nových profesorů a při finančním plánování. Tato autonomie však musí být zvážena s potenciálními závislostmi, jako je financování třetími stranami, které by mohlo ohrozit akademickou svobodu.

Frohn vyjadřuje přání, aby Porúří univerzita v Bochumi v příštích letech nadále existovala jako podpůrná věž pro budoucnost, vědeckou excelenci a rovnost vzdělání. Přál by si, aby pokračovala oddanost regionu Porúří a také globálním výzvám, které jsou dnes obzvláště důležité. To představuje naději nejen pro univerzitu, ale i pro budoucí generaci studentů.