Dětské duše pod tlakem: Jak krize zatěžují jejich pohodu!

Dětské duše pod tlakem: Jak krize zatěžují jejich pohodu!

12. srpna bude vydán nový díl podcastu „Umdenken“, ve kterém Prof. Dr. Georg Romer, ředitel Kliniky dětské a dorostové psychiatrie, psychosomatiky a psychoterapie Fakultní nemocnice v Münsteru, hovoří o obavách a důvěře dětí a mladých lidí. Navzdory probíhajícím globálním krizím ukazuje nadcházející epizoda, že mnoho mladých lidí vidí budoucnost optimisticky, zvláště když jsou obklopeni silným sociálním prostředím. To je pozitivní zpráva vzhledem k výzvám, kterým děti a mladí lidé v posledních letech čelili, včetně stresu z pandemie COVID-19 a dalších globálních krizí.

Aktuální data „Shell Youth Study 2024“ ukazují, že více než 50 % mladých lidí se pravidelně dozvídá o politických tématech. Tento vývoj by mohl být známkou toho, že mladší generace jsou aktivnější a uvědomují si své prostředí. Nicméně specifické skupiny, jako jsou neheterosexuální adolescenti, vykazují vyšší tendenci bát se budoucnosti. Mladí lidé, kteří zažívají problémy v komunikaci a složité vztahy s rodiči, mají podle Romera často větší potíže, zejména v období po Koroně.

Vliv koronavirové pandemie a globálních krizí

Studie COPSY, která zkoumá dopad COVID-19 a dalších globálních krizí na duševní zdraví dětí a dospívajících v Německu, ukazuje výrazný pokles duševní pohody. Nedávné výsledky ukazují, že duševní zdraví dětí a mladých lidí je roky po koronavirové pandemii horší než před pandemií. Na podzim roku 2024 přibližně o 5 % více dětí a dospívajících uvedlo horší duševní zdraví.

Podle studie 21 % mladých lidí trpí trvalým zhoršením kvality života. Obavy z geopolitických konfliktů, jako jsou války na Ukrajině a na Blízkém východě, ekonomická nejistota a změna klimatu jsou pro mladé lidi obzvláště stresující. Před pandemií vedly tyto obavy k osamělosti pouze 14 % mladých lidí, zatímco v roce 2024 21 % uvedlo, že se často cítí osaměle.

• 72% machen sich aufgrund von Kriegen Sorgen.
• 62% sorgen sich wegen wirtschaftlicher Unsicherheiten.
• 57% sind besorgt wegen der Klimakrise.

Studie COPSY, kterou vedou prof. Dr. Ulrike Ravens-Sieberer a Dr. Anne Kaman, zkoumá od května 2020 rodiny více než 2 865 dětí a mladých lidí ve věku 7 až 22 let o různých aspektech jejich života. Výsledky této rozsáhlé studie budou využity k vývoji preventivních a intervenčních opatření ke zlepšení duševního zdraví mladých lidí.

Důsledky pro rodiče a společnost

Přestože Romer poukazuje na zvýšenou zranitelnost v dospívání, zdůrazňuje, že povzbuzující léčebné úspěchy jsou možné. Apeluje však na rodiče, aby sledovali konzumaci médií u svých dětí, zejména ve věkové skupině 10 až 13 let, a snížili tak riziko osamělosti. S přibývajícím věkem by však také měli jednat obezřetně, aby dětem umožnili jejich soukromí a vlastní rozhodnutí při jednání s online světem.

Dalším ústředním problémem je nerovnoměrné rozložení poradenských a terapeutických služeb v Německu. Romer upozorňuje na velké regionální rozdíly. V metropolitních oblastech je vysoký počet psychoterapeutů, zatímco ve venkovských oblastech je často nedostatečná péče. Tato nerovnováha by mohla mít vážné důsledky pro duševní zdraví dětí a mladých lidí v těchto oblastech.

Údaje ze studie COPSY jasně ukazují, že děti se silnou sociální a rodinnou podporou dokážou lépe procházet krizovými obdobími, zatímco ohrožené jsou zejména děti ze znevýhodněného prostředí. Je proto velmi naléhavé posílit sociální zdroje a poskytnout potřebnou podporu.

V souhrnu to ukazuje, že děti a mladí lidé mohou mít odvahu a sebevědomí navzdory obtížným okolnostem, pokud jsou jejich sociální sítě silné. Pokračující dialog o potřebách a výzvách mladé generace však zůstává zásadní.

Další informace o studii COPSY naleznete na webových stránkách UKE nebo si přečtěte nejnovější zprávy o Webové stránky univerzity v Münsteru.

Nejnovější výsledky a vývoj lze navíc nalézt v tiskových zprávách z UKE najít.