Klimatická krize v centru pozornosti: Jak budou média utvářet volební kampaň!

Klimatická krize v centru pozornosti: Jak budou média utvářet volební kampaň!

1. dubna 2025 byl v Berlíně zahájen Vědecký rok 2025 pod názvem „Energie budoucnosti“. Cem Özdemir, spolkový ministr školství a výzkumu, přivítal na zahajovací akci, která se konala v berlínském Futuriu, zhruba 280 hostů. Mezi hosty byl Jun.-Prof. Dr. Daniel Nölleke z Institutu pro výzkum komunikace a médií na Německé sportovní univerzitě v Kolíně nad Rýnem, který do diskuse významně přispěl jako odborník na vědeckou komunikaci a vědeckou žurnalistiku.

V diskusi „Visions and Challenges“ Nölleke zdůraznil výzvy, které musí klimatická žurnalistika překonat tváří v tvář akutní klimatické krizi. Zejména zmínil roli sociálních médií ve vědecké komunikaci. Jeho výzkumný projekt, který financuje spolkové ministerstvo, zkoumá, kteří vědečtí odborníci jsou v žurnalistice zohledňováni v oblasti fosilních paliv a klimatických změn. Analýza této dynamiky také zahrnuje strategie, které výzkumníci používají k reakci na dotazy médií.

Výzvy v předvolební kampani

Nadcházející federální volby v roce 2025 staví média a novináře před nové výzvy. Otevřený dopis zdůrazňuje, že volební kampaň bude náhlá a intenzivní, charakterizovaná silnou polarizací a personalizací. Ústřední otázkou zůstává, jak se bude řešit klimatická krize v předvolební kampani. Rok 2024 byl nejteplejším rokem v historii, což podtrhlo potřebu rozhodných kroků k dosažení klimatické neutrality.

Některé strany již oznámily, že se místo konstruktivního plánu ochrany klimatu zaměří na „kampaň na ochranu klimatu“. Za těchto okolností nesou zvláštní odpovědnost média. Od novinářů se vyžaduje, aby se ve svých formátech, jako jsou rozhovory nebo podcasty, intenzivněji věnovali otázkám klimatu. Je také důležité rychle vyvrátit nepravdivá tvrzení a vyhnout se senzacechtivé žurnalistice.

Měnící se mediální prostředí

Od demonstrací „Friday’s For Future“ v roce 2019 se mediální pokrytí klimatické krize změnilo. Německá média poznala mezeru ve svém zpravodajství a stále častěji nabízejí nové formáty, jako je zpravodaj „Climate Friday“ od Süddeutsche Zeitung nebo podcasty, které se tématu intenzivně věnují.

• „Klimazentrale“ vom SWR
• „Mission Energiewende“ auf detektor.fm
• „1,5 Grad – der Klimapodcast“ mit Luisa Neubauer auf Spotify
• Online-Magazin „Klimareporter“

Navzdory tomuto pokroku novinář Lorenz Matzat kritizuje, že zpravodajství často neodráží naléhavost problému. V novém zpravodaji s názvem „Klimajournismus.de“ vyjadřuje své obavy a vyzývá k agilnějšímu a empatičtějšímu zpravodajství. Současné představy o změně klimatu přirovnává k hypotetickým hrozbám a vyzývá novináře, aby se důsledněji zabývali nevyhnutelnou realitou změny klimatu.

Stručně řečeno, je velmi důležité, aby klimatická žurnalistika zaujímala nezbytné místo v současném politickém diskurzu. Jedině tak mohou voliči činit informovaná rozhodnutí a výzvy klimatické krize lze adekvátně řešit. Záznam ze zahajovací akce Roku vědy je k dispozici v mediatéce BMBF, kde může každý zájemce získat další vhled do diskutovaných témat a významu vědecké komunikace.

Celkově jsme v bodě obratu, kdy novinářská odpovědnost a vědecká odbornost musí hrát klíčovou roli při řešení klimatické krize. Pouze prostřednictvím angažovaného a na faktech podloženého podávání zpráv lze klimatickou změnu vážně řešit a řešit v kontextu kapitálu.

Pro více informací si přečtěte články od Německá sportovní univerzita v Kolíně nad Rýnem, Climatejournalism.de a Deutschlandfunk.