Změna klimatu: Sucho a nedostatek vody ohrožují budoucnost Jižní Afriky!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Univerzita v Bonnu analyzuje, jak změna klimatu a nedostatek vody ovlivňují vzestup zemského povrchu v Jižní Africe.

Die Universität Bonn analysiert, wie Klimawandel und Wassermangel den Anstieg der Erdoberfläche in Südafrika beeinflussen.
Univerzita v Bonnu analyzuje, jak změna klimatu a nedostatek vody ovlivňují vzestup zemského povrchu v Jižní Africe.

Změna klimatu: Sucho a nedostatek vody ohrožují budoucnost Jižní Afriky!

V posledních letech se Jižní Afrika znatelně změnila v důsledku geodynamických procesů. Současná měření GPS ukazují, že subkontinent stoupá v letech 2012 až 2020 v průměru o šest milimetrů za rok. Dr. Makan Karegar z Institutu pro geodézii a geoinformace na Univerzitě v Bonnu vysvětluje, že jako možné příčiny tohoto probíhajícího jevu jsou podezřelé různé geodynamické jevy, včetně hypotézy o oblaku pláště pod zemskou kůrou. Zkoumá se také nová teorie, která se zaměřuje na ztráty podzemní a povrchové vody. Tento jev by také mohl významně přispět ke zvednutí zemského povrchu, které je spojeno s regionálními suchy.

Analýza vzorců srážek v Jižní Africe odhalila zajímavé paralely mezi prodlouženými obdobími sucha a nadmořskou výškou. Tato zjištění jsou podpořena daty z mise družice GRACE, která měří změny gravitačních sil. I když je prostorové rozlišení těchto dat nízké, demonstrují souvislost mezi nižšími vodními hmotami a větším vzestupem, což dále podporuje hypotézu, že sucho a ztráta vodní hmoty jsou klíčovým faktorem při vyboulení Země. Vysychání krajiny vede k měřitelnému vyboulení, které může také sloužit jako indikátor nadcházejícího sucha.

Od sucha k nedostatku vody

Mezi lety 2015 a 2019 zažila Jižní Afrika drastické sucho, které zemi přivedlo blízko katastrofickému „Dnu nula“ – bodu, kdy Kapskému Městu hrozilo, že zůstane bez vody. Velká část vodních zdrojů země je skryta pod zemským povrchem a je přístupná přes studny. Vývoj v oblasti technologie GPS a její aplikace pro sledování těchto zásob vody je proto obzvláště relevantní. Zásadní roli zde hrají stacionární GPS přijímače, které monitorují stav vodních zdrojů a pomáhají včas regulovat jejich využití.

Rostoucí problém nedostatku vody je dále zhoršován změnou klimatu. Změny ve vzorcích srážek a změněný vodní cyklus vedou v některých oblastech, včetně Jižní Afriky, k častějším a intenzivnějším suchům. Zároveň do jiných oblastí, jako jsou části povodí Amazonky, dochází více srážek. Toto nerovnoměrné rozložení srážek však neovlivňuje pouze množství dostupné vody, ale také její kvalitu. To může vést ke kontaminaci, zejména v záplavových oblastech, zatímco suché oblasti trpí koncentracemi znečišťujících látek.

Technologická řešení a politická opatření

Aby bylo možné čelit výzvám změny klimatu a zásobování vodou, jsou nezbytná technologická řešení a udržitelné hospodaření s vodou. Použití GPS dat ke zlepšení hospodaření s vodou by mohlo být cennou součástí budoucích strategií. Inovativní přístupy, jako je inteligentní hospodaření s vodou a zachycování dešťové vody, jsou zásadní pro uspokojení potřeb vody v měnícím se prostředí.

Dlouhodobé perspektivy ukazují, že dostupnost a kvalitu vody významně ovlivňuje změna klimatu. Zásadní jsou politická opatření pro integrované hospodaření s vodními zdroji, stejně jako mezinárodní spolupráce při řešení různých problémů nedostatku vody a souvisejícího sociálního, ekonomického a politického napětí. Udržitelné využívání vody není jen místní, ale celosvětovou výzvou.

Vývoj v Jižní Africe zdůrazňuje potřebu komplexního porozumění interakcím mezi změnou klimatu, hospodařením s vodou a společenskými potřebami, což musí tvořit základ budoucích strategií.

Univerzita v Bonnu oznámila, že...

Deutschlandfunk poskytuje informace o...

Greenkama popisuje účinky...