Změna klimatu ohrožuje žraločí zuby: Okyselení oceánů na alarmujících úrovních!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Výzkumný tým z univerzity v Düsseldorfu studuje účinky okyselení oceánů na žraločí zuby a jejich kousací sílu až do roku 2300.

Ein Forschungsteam der Uni Düsseldorf untersucht die Auswirkungen der Ozeanversauerung auf Haizähne und deren Bisskraft bis 2300.
Výzkumný tým z univerzity v Düsseldorfu studuje účinky okyselení oceánů na žraločí zuby a jejich kousací sílu až do roku 2300.

Změna klimatu ohrožuje žraločí zuby: Okyselení oceánů na alarmujících úrovních!

Změna klimatu je jednou z největších výzev naší doby a přináší s sebou řadu hrozeb. Zvláště alarmujícím vývojem je zvyšující se acidifikace oceánů, která ovlivňuje četné formy mořského života. Nedávno zveřejněný výsledek výzkumu Univerzity Heinricha Heineho v Düsseldorfu (HHU) se zvláštním způsobem zabývá účinky tohoto okyselení na žraločí zuby. Studie se objevila ve vědeckém časopiseHranice v námořní věděa zvláště zkoumá zajíce černoploutvého útesového žraloka (Carcharhinus melanopterus). Hlasitý HHU Vyšší koncentrace CO2 v atmosféře vede ke snížení hodnoty pH mořské vody, což může výrazně ovlivnit stavbu žraločích zubů.

Výzkumný tým podrobně zkoumal fyzické změny žraločích zubů při různých hodnotách pH. Zatímco zuby jsou při hodnotě pH 8,1 ve stabilizovaném stavu, jak to zažíváme dnes, měření při očekávané hodnotě pH 7,3 v roce 2300 vykazují výrazné abnormality. Tato hodnota odpovídá téměř desetinásobnému zvýšení acidifikace. Mikroskopické vyšetření odhalilo znatelné poškození povrchu, zvýšenou korozi kořenů a celkové strukturální zhoršení zubů v kyselejší vodě.

Důsledky pro žraloky a jejich stanoviště

Výsledky naznačují, že žraločí zuby v kyselejším prostředí strukturálně slábnou, takže jsou náchylnější ke zlomeninám. I když studie bere v úvahu pouze vypadlé zuby, a nezabývá se tedy potenciálními opravnými procesy u živých žraloků, je alarmující, jak citlivý by tento druh mohl být na takové změny. Mírné poklesy pH by mohly vážně ohrozit citlivé druhy s pomalými cykly replikace zubů.

Okyselení oceánů není problémem jen pro žraloky. Tato změna je jedním z klíčových stresů způsobených změnou klimatu spolu s dalšími jevy, jako je oteplování a vyčerpání kyslíku, jako je např. Mořský Koperník hlášeno. Lidské činnosti, jako jsou průmyslové emise a používání fosilních paliv, vedly k tomu, že se za posledních 200 let uvolnilo do atmosféry obrovské množství CO2. Oceány absorbují asi čtvrtinu antropogenního CO2, který působí proti účinkům globálního oteplování, ale je také nebezpečný pro biologickou rozmanitost.

Dlouhodobé účinky na mořský ekosystém

Zachycené hladiny CO2 mění chemické složení mořské vody. Toto zvýšení kyselosti neovlivňuje pouze žraloky, ale také kalcifikující organismy, jako jsou korály, mušle a plankton. Tyto změny mohou přímo ovlivnit reprodukci a vývoj larev korýšů, což následně ohrožuje celkovou biologickou rozmanitost oceánů a potravní řetězce. Ztráta této biologické rozmanitosti není jen ekologickou tragédií, ale ohrožuje také potravinovou bezpečnost a ekonomickou stabilitu mnoha pobřežních regionů.

Stručně řečeno, výzkum HHU mocně ukazuje, že člověkem způsobená acidifikace oceánů má dalekosáhlé důsledky pro mořský život. Je důležité udržovat pH oceánu blízko dnešního průměru 8,1, aby se zachovalo zdraví ekosystémů a neohrozila se rovnováha mořských potravinových sítí.