Nová metoda odhalování propagandy: Bochumští výzkumníci v centru pozornosti!

Nová metoda odhalování propagandy: Bochumští výzkumníci v centru pozornosti!

Dezinformační kampaně jsou rostoucím problémem, který se netýká pouze tradičních médií, ale je rozšířený také v messengerových službách, jako je WhatsApp, Telegram a Signal. Dne 13. srpna 2025 představil tým výzkumníků z Ruhr University Bochum a University of Lausanne nově vyvinutou metodu pro detekci propagandistických účtů na Telegramu na USENIX Security Symposium v ​​Seattlu. Tato metoda má potenciál účinně podporovat boj proti dezinformacím.

Prezentace vedená prof. Dr. Rebekou Overdorfovou vynikla tím, že kolektiv autorů získal prestižní ocenění Distinguished Paper Award. Metodika je nejen rychlejší a levnější než dosavadní lidské moderování, ale také ji výrazně převyšuje z hlediska efektivity. Analýzou 13,7 milionu komentářů ze 13 telegramových kanálů s politickým nebo zpravodajským zaměřením vědci zjistili, že 1,8 procenta z těchto komentářů lze klasifikovat jako propagandu, zejména od proruské sítě.

Účinnost nového detekčního mechanismu

Nově vyvinutý detekční mechanismus dokázal odhalit propagandu s úspěšností 97,6 procenta, což je o 11,6 procenta lépe než průměrná účinnost lidské moderování. To se velmi liší, protože některé kanály mají míru detekce pouze 20 procent, zatímco jiné mohou dosáhnout více než 95 procent. Tyto rozdíly ilustrují, jak neúčinná může být lidská umírněnost v boji proti dezinformacím.

V průběhu tohoto moderování je problémem i vysoká manuální námaha. Moderátoři obsahu jsou často vystaveni psychickému stresu, zvláště když se musí nepřetržitě potýkat s problematickým obsahem. Nový algoritmus by mohl pomoci snížit toto úsilí a zlepšit pracovní podmínky moderátorů.

Kontext dezinformací

Boj proti dezinformacím je zvláště důležitý v době krize, kdy se na sociálních sítích rychle šíří fake news a konspirační narativy. Odborníci se domnívají, že společnost není vůči těmto narativům náchylnější než dříve, ale výskyt takového obsahu se výrazně zvýšil. Často se tak děje se strategickým cílem podněcovat negativní pocity, jako je strach nebo hněv, což podtrhuje význam nově vyvinutých metod pro identifikaci propagandy.

Podle průzkumu z prvního čtvrtletí roku 2023 uvedlo 48 procent uživatelů internetu v Německu, že narazili na nepravdivé nebo nespolehlivé informace. Dezinformace se staly strategickým nástrojem používaným speciálně k manipulaci s názory, zejména ve volebních kampaních. Navzdory těmto výzvám komunikační vědci zdůrazňují, že neexistují žádné akutní hrozby pro demokracii ze strany dezinformací.

Každý uživatel může aktivně zakročit proti dezinformacím tím, že je kriticky zpochybňuje, porovnává zdroje a kontroluje odesílatele informací. Evropské instituce vytvořily jasná nařízení, aby platformy jako Facebook, YouTube a TikTok byly odpovědné za řešení problematiky dezinformací. Zákon o digitálních službách vyžaduje, aby tyto platformy vyhodnotily rizika pro své uživatele a přijaly účinná opatření proti dezinformacím.

Vývoj na Ruhr University Bochum by mohl být rozhodujícím krokem k lepšímu informačnímu prostředí, ve kterém by bylo možné dezinformace nejen rychleji objevit, ale také účinněji bojovat. Jiskřička naděje v době charakterizované nejistotou a přehlcením informací.