Nový záblesk naděje: aktivace imunity zjištěna u spastické paraplegie!

Nový záblesk naděje: aktivace imunity zjištěna u spastické paraplegie!

Nejnovější vývoj ve výzkumu spastické paraplegie typu 15 je zaměřen na interdisciplinární projekt vedený Prof. Dr. Elvirou Mass z Institutu LIMES na Univerzitě v Bonnu a Dr. Marcem Beyerem z Německého centra pro neurodegenerativní nemoci (DZNE). Toto onemocnění postihuje neurony v mozku, které jsou zodpovědné za řízení pohybu, a způsobuje nekontrolované záškuby a paralýzu, která obvykle začíná v pozdním dětství. Přesný spouštěč smrti mozkových buněk není v současné době znám, ale zdá se, že klíčovou roli hraje defekt genu SPG15, který je zodpovědný za důležitý protein. Podle vědců dochází k masivnímu zánětu dříve, než dojde k prvnímu poškození neuronů, což ukazuje na brzkou progresi onemocnění.

Studie se zaměřuje zejména na roli imunitního systému, přičemž vědci zkoumají chování mikroglií – imunitních buněk v mozku – a imunitních buněk z kostní dřeně. Mikroglie migrují do mozku během embryonálního vývoje, zatímco jiné imunitní buňky se tam mohou dostat přes krevní oběh. Významnou součástí výzkumu je značení buněk kostní dřeně fluorescenčním barvivem, které je odlišuje od mikroglií. Mikroglie se mění v raném stádiu vývoje onemocnění a přeměňují se na takzvané „mikroglie spojené s onemocněním“, které uvolňují mediátory a podporují aktivaci cytotoxických T buněk. Tato interakce zvyšuje zánětlivý proces, což naznačuje, že časná imunitní aktivace charakterizuje první fáze onemocnění a ne ztrátu motorických neuronů.

Neurologická autoimunitní onemocnění v centru pozornosti

Výzkum na Charité – Universitätsmedizin Berlin navíc vrhá světlo na vývoj, diagnostiku a léčbu neurologických onemocnění, která jsou ovlivněna autoprotilátkami. Klinická výzkumná skupina „BecauseY“ je financována německou výzkumnou nadací (DFG) částkou 6,2 milionů eur během čtyř let. Tato skupina si klade za cíl prozkoumat frekvenci, cíle a funkce autoprotilátek ovlivněných neurony, které mohou potenciálně spustit onemocnění, jako je demence, epilepsie, psychózy a autoimunitní encefalitida. Prof. Dr. Matthias Endres poukazuje na to, že potřeba výzkumu autoimunity v neurologii a psychiatrii je stále velká.

V rámci výzkumu vznikne centrum, které spojuje základní a klinický výzkum. Budou zde odebírány vzorky pacientů za účelem vývoje nových diagnostických testů a inovativních terapeutických metod. Výzkumníci vedení prof. Dr. Haraldem Prüßem plánují znovu vytvořit autoprotilátky a pochopit, jak fungují. Možnosti, jimiž lze autoprotilátky v budoucnu léčit, by také mohly poskytnout pohled na další onemocnění, jako je mrtvice a neurodegenerativní demence.

Potenciální terapeutické přístupy

Výsledky tohoto výzkumu jsou slibné a zdůrazňují důležitost mezioborové spolupráce. Poznatky ze studie o spastické paraplegii typu 15 a neurologických autoimunitních onemocněních by mohly vést k novým terapeutickým perspektivám. Patří mezi ně mimo jiné léky na potlačení imunitního systému, které mohou mít význam nejen u spastické paraplegie, ale i u jiných neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimer.

Současný vývoj ukazuje, že medicína je na komplexní cestě k lepšímu pochopení příčin a mechanismů neurologických onemocnění. Kombinace základního výzkumu, klinické aplikace a mezioborové spolupráce je zásadní pro vývoj nových terapií a udržitelné zlepšování kvality života postižených.

Pro více informací o aktuální studii a jejích výsledcích navštivte Univerzita v Bonnu, Státní zdravotní ústav stejně jako Charité – Univerzitní medicína Berlín.