Ekumenická konference v Münsteru: Nicaea v centru pozornosti religionistiky!

Ekumenická konference v Münsteru: Nicaea v centru pozornosti religionistiky!

Od 15. do 17. října 2025 se v Münsteru uskuteční mezinárodní dvojkonference o Nicejském koncilu. Pořádá ji Univerzita v Münsteru ve spolupráci s Papežskou Gregoriánskou univerzitou. Konference vedená profesorem dogmatiky Michaelem Seewaldem a Philippem G. Renczesem SJ se zaměřuje na roli Nicejského koncilu pro ekumenismus a dialog mezi judaismem a islámem. Tato akce přiláká badatele z devíti různých zemí, včetně teologů, filozofů, historiků, judaistů a islámských učenců, kteří budou zkoumat význam koncilu. Univerzita v Münsteru oznámila, že...

Zvláště pozoruhodné jsou příspěvky mezinárodních řečníků, jako je Piero Coda z Itálie, Alfred Bodenheimer ze Švýcarska, Nadine Abbas z Libanonu, Ben Quash z Velké Británie, Friederike Nüssel z Německa a Vincent Holzer z Francie. Tito účastníci budou diskutovat o historických, filozofických a mezináboženských důsledcích Nicejského koncilu v různých formátech.

Nicejský koncil a jeho historický význam

První ekumenický koncil se konal v Nikáji, dnešním Turci, v roce 325 našeho letopočtu. Císař Konstantin, který koncil svolal, se považoval za „biskupa pro vnější záležitosti“ a snažil se vyřešit teologické spory v římské říši. Před jeho vládou bylo nemyslitelné, aby císař svolal koncil, protože křesťané byli někdy pronásledováni. Katholisch.de popisuje, že… Konstantinova náboženská politika upřednostňovala zásadní změnu, která zahájila přechod od pohanství ke křesťanství.

Na koncil bylo pozváno kolem 1800 biskupů, ale dostavilo se jen 200 až 300. Římský biskup Silvestr I. nebyl mezi účastníky osobně zastoupen; místo toho poslal dva legáty. Ústředním bodem sporu bylo učení kněze Aria z Alexandrie, které koncil odmítl. Nakonec biskupové přijali krédo, které stanovilo Kristovu povahu jako „jedné bytosti s Otcem“, což bylo rozhodnutí, které mělo hluboký dopad na teologickou krajinu.

Aktuální výzvy a diskuse

Klíčovým cílem konference v Münsteru je osvětlit vnitřní rozmanitost křesťanství a jeho vztahy s judaismem a islámem. Diskutovány jsou různé interpretace Nicejského vyznání víry v různých křesťanských tradicích a kulturách. Michael Seewald zdůrazňuje, že víra členů církve se dnes často liší od historické víry, která bude ústřední linií diskuse.

Kromě toho bude konference také zkoumat přijetí Nicejského vyznání víry z židovské a islámské perspektivy. To bude cenným příspěvkem k mezináboženskému porozumění. V rámci přípravy na listopadové ekumenické připomenutí v Nicei, kam papež Lev XIV. plánuje cestu do Izniku a Istanbulu, pomůže konference lépe porozumět historickým kořenům, ale také současným výzvám v mezináboženském dialogu.